„Místní obyvatelé přivítali náš mírový kontingent velmi kladně. Doufají, že s naším příjezdem se vrátí život v míru,“ uvedl.

Podle jeho slov se začíná postupně obnovovat normální život v hlavním městě Republiky Arcach, Stěpanakertu. Zorganizována byla cesta obyvatel Karabachu do Arménie a nazpět do Lačinského koridoru. Poljuchovič poznamenal, že obyvatelé se přemísťují tímto způsobem výhradně v doprovodu mírotvorců.

„Jakmile nám bylo řečeno, že mírotvorci sem přijíždějí, cítili jsme se zachránění. S úlevou jsme si vydechli, že nás přece jen zachrání… Všichni říkají: jakmile přijedou

ruští mírotvorci, již budeme klidnější,“ uvedla novinářům obyvatelka Stěpanakertu Natalia Petrosjanová.

Situace v Karabachu

Turecký prezident Tayyip Erdogan 11. listopadu učinil prohlášení, že Ankara a Moskva podepsaly memorandum o zřízení střediska pro kontrolu příměří v Náhorním Karabachu a že se zúčastní „společné mírové mise“. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dříve sdělil, že Moskva a Ankara budou spolupracovat v otázce Náhorního Karabachu přes monitorovací středisko na území Ázerbájdžánu a že „se nemluvilo o žádných společných mírových silách“.

Lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie Vladimir Putin, Ilham Alijev a Nikol Pašinjan podepsali 10. listopadu společné prohlášení o úplném zastavení válečných akcí v Náhorním Karabachu. Arménský premiér Nikol Pašinjan přiznal, že tato dohoda byla pro něho mimořádně těžkým rozhodnutím. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev označil podepsání tohoto dokumentu za kapitulaci Arménie. Podle jeho slov je dohoda pro Baku nanejvýš výhodná, vojenská etapa je nyní ukončena a je možno přecházet k řešení politických otázek.

V souladu s tímto prohlášením bude řadu rajónů kontrolovat Ázerbájdžán, strany si vymění válečné zajatce a podél kontaktní linie a Lačinského koridoru, který spojuje Karabach s Arménií, budou rozmístěny ruské mírové síly.

Má být rovněž zřízen koridor mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanskou autonomní republikou.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.