Návrh počítá s organizací sil o počtu 1500 vojáků a jejich střednědobým rozšířením na 8000 příslušníků. Vedení jednotek by mělo spadat pod Evropskou komisi, konkrétně by to mělo být v kompetenci nového bezpečnostního komisaře.  

Rovněž se předpokládá, že evropská armáda bude formována z profesionálních vojáků ozbrojených sil členských států EU. Stejně jako evropští úředníci ucházející se o pozici v Bruselu budou si i vojáci podávat přihlášky na určité pozice a po začlenění do armády přestanou být podřízení národnímu vojenskému vedení.  

Iniciativa SPD však narazila na kritiku dalších členů Bundestagu. Například Norbert Röttgen za Křesťanskodemokratickou unii to označil za snění, které není praktické z vojenského hlediska, je finančně nezodpovědné, je v rozporu s evropskými dohodami a zároveň nedostižné ani při ústavních změnách v Německu.

„Na rozdíl od svých členů není EU stát. Návrh SPD neuspěje. EU by dlouho nevydržela, kdyby Evropská komise provedla vojenskou operaci navzdory vůli některých států,“ dodal politik. 

Stojí za zmínku, že členové německé SPD nejsou první, kdo začal mluvit o jednotné evropské armádě. O tom se v EU hovoří už řadu let, ale k nějakým praktickým krokům dosud nedošlo.  

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v roce 2015 připustil, že evropská armáda by umožnila členům EU provádět jednotnou vnější a bezpečnostní politiku. Asi stejný názor po třech letech vyslovila německá kancléřka Angela Merkelová, která během projevu v Evropském parlamentu vyzvala pracovat nad plánem „jednoho dne vytvořit skutečnou evropskou armádu“.  

S myšlenkou evropské armády přicházel i francouzský lídr Emmanuel Macron, který navrhoval vytvoření sil, které by nebyly závislé na Spojených státech. „Musíme se bránit! Před Čínou, Ruskem a dokonce i Spojenými státy,“ hovořil před dvěma lety politik.