Ve zprávě na internetových stránkách dané speciální služby se uvádí, že obyvatel provincie Sjunik, jistý A. M., „který má protivládní názory a nesouhlasí se zahraniční a domácí politikou předsedy vlády“, u sebe doma uchovával velké množství zbraní, munice a výbušnin.

Podle bezpečnostní služby se tento muž domluvil s politiky Arménie a Náhorního Karabachu, kteří také vyznávají protivládními názory, a jejich příznivci, na „použití nelegálně držených zbraní a munice k uchopení moci a ukončení působení předsedy vlády tím, že jej nelegálně připraví o život a zmocní se vládních pravomocí“.

„Národní bezpečnostní služba odhalila a překazila přípravu zvláště závažných trestných činů,“ uvádí se v prohlášení.

Následně Národní bezpečnostní služba Arménie uvedla, že kvůli podezření byl zadržen vůdce strany Rodina, bývalý ředitel NBS Artur Vanecjan, bývalý poslanec parlamentu a bývalý šéf Republikánské strany Arménie Vahram Baghdasaryan, člen Arménské revoluční federace A. A., a také velitel Sisianské dobrovolnické jednotky A. M.

Rovněž se poznamenává, že během domovních prohlídek bezpečnostní síly objevily velké množství zbraní a munice, zejména kulomety, granátomety, pušky s teleskopickým zaměřovačem, náboje, výbušniny, detonátory či rozbušky.

Zmiňme, že v Jerevanu již několik dní probíhají protestní akce opozice, na nichž lidé požadují rezignaci Pašinjana kvůli podpisu dohody o příměří v Karabachu.

Připomeňme, že dne 10. listopadu podepsali lídři Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, Vladimir Putin, Ilham Alijev a Nikol Pašinjan, společné prohlášení o úplném ukončení nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu. Podle tohoto prohlášení se řada regionů dostává pod kontrolu Ázerbajdžánu, strany si vyměňují zajatce a ruské mírové síly jsou rozmístěny podél kontaktní linie a podél Lačinského koridoru spojujícího Karabach s Arménií.

Situace v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.