Autor této knihy, která se řadí k jedněm z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, poskytl krátký rozhovor České televizi. V něm se mluvilo například o tom, co jej přivedlo k zájmu o československé legie. McNamara v této souvislosti uvádí, že se vůbec poprvé o československých legiích dozvěděl na své cestě Sibiří v roce 1993.

„Přečetl jsem si tehdy jen krátký článek o Sibiři, ve kterém stálo, že tímto územím táhla během první světové války velká armáda, ani jsem nevěděl, že jde o Čechy nebo Slováky. Šlo pro mě jen o nějakou cizí armádu, která to tady ovládla,“ vysvětlil.

Následně dodal, že si vlastně uvědomil, že území Sibiře by pokrylo celé Spojené státy od New Yorku až k Havaji, a tak si řekl, že jde o naprosto úžasný příběh, o kterém si musí něco přečíst. Zde ale narazil na jistý problém.

„Ale žádné knihy v angličtině jsem o Čechoslovácích nenašel, takže jsem se až po letech rozhodl, že tu knihu napíši já. Najal jsem si překladatelku, aby mi pomohla přečíst si příběhy těchto mužů a sepsat knihu, která v angličtině vyšla až v roce 2016, takže bádání mi trvalo 23 let,“ prozradil autor.

V rozhovoru ale přišla také řeč na to, jak „těžký politický a diplomatický zápas“ svedl Tomáš Garrigue Masaryk ve Washingtonu. Právě tuto skutečnost totiž McNamara zmiňuje i ve své knize, v níž například uvádí, s jakými překážkami se musel dotyčný vypořádat.

Podle jeho slov se ku příkladu zapomíná na to, že když Masaryk odešel do ciziny, tak riskoval úplně vše.

„Kdyby nebyl úspěšný a kdyby Habsburkové nepadli, tak by se nikdy nevrátil a nikdy by neviděl zbytek své rodiny ani svůj domov. Pokud srovnám vznik USA a Československa, tak v případě Československa to bylo mnohem dramatičtější, mnohem překvapivější a s mnohem většími přesahy do globální politiky,“ je přesvědčen.

A na tom má svou zásluhu právě i Masaryk. „Ano, při vzniku Spojených států sehrály roli dvě mocnosti, Francie a Británie. Ale Čechoslováci bojovali v Rusku, vyjednávali se zbytkem světa. I Winston Churchill, kterého ve své knize cituji, řekl, že tohle je jeden z nejúžasnějších příběhů, které kdy svět zažil,“ objasňuje svůj postoj k věci.

Redaktory ČT navíc zajímalo, zda skutečnost, že ČSR v podstatě nevzniklo v Praze, ale někde mezi Pittsburghem, Filadelfií a Washingtonem, hraje důležitou roli v současných česko-amerických vztazích.

V reakci na to autor knihy uvedl, že existuje spoustu věcí, které Čechy a Američany spojují a rozpovídal se, co tím má na mysli.

„Američané si také vybojovali svou nezávislost na velkém impériu, konkrétně na britském, řízeném aristokracií a s vlastním náboženstvím. A to je jeden z důvodů, proč se Američané dokážou ztotožnit s Čechy a Slováky, kteří byli pod nadvládou Habsburků a bylo jim vnuceno náboženství. I naše ústavy z této zkušenosti vycházejí a třeba garantují svobodu vyznání, neexistuje oficiální náboženství. Takže ano, je spousta věcí, které nás spojují,“ prozradil.

Velký sen dvou malých národů

Zmiňme, že americký novinář a politolog se ve své knize zabývá okolnostmi, které předcházely vzniku Československa. Soustřeďuje se však především na dva klíčové, spolu propojené faktory, jimiž jsou diplomatické úsilí zahraničního odboje pod vedením T. G. Masaryka a dramatická epopej česko-slovenských legií v Rusku.

„Autor sleduje anabázi legionářů z Ukrajiny přes Sibiř až do Vladivostoku, vyzdvihuje jejich hrdinství, vojenské umění a vysvětluje čtenáři jejich přínos pro vznik nového státu. Poutavě napsaná kniha s bohatým poznámkovým aparátem přibližuje události, které jsou ještě stále poměrně málo známé,“ stojí v popisku ke knize.