
Poslanci Jana Černochová, Pavel Žáček, Jakub Janda a Vojtěch Munzar chtějí peníze z plánované dotace přesunout jiným spolkům, například Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Památníku Šoa Praha, Platformě Evropské paměti a svědomí a Sdružení bývalých politických vězňů ČR a také Československé obci legionářské.
ČSBS sdružuje účastníky národního boje za osvobození ve 2. světové válce, jakož i jejich rodinné příslušníky a pozůstalé po nich. Některé instituce či samosprávy však už dotace ze svých rozpočtů pro ČSBS odmítaly proplácet, nebo je snížily.
Letos i loni odmítla poskytnout dotaci rada města České Budějovice. Loni odmítly podpořit svaz například Hradec Králové nebo Jihlava. Plzeň dotaci pro svaz výrazně snížila.
Zmiňme, že návrhy na odebrání dotace ČSBS se ve Sněmovně objevily už dříve. V letech 2018 a 2019 však neuspěly. Loni přišla s tímto návrhem například poslankyně Starostů Věra Kovářová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nebo bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Premiér Andrej Babiš v minulosti vedení Českého svazu bojovníků za svobodu několikrát zkritizoval. Odejmutí více než šestimilionové dotace ale jeho hnutí nepodporuje.
Poslanec Jakub Janda (ODS) už za své výroky na adresu ČSBS čelil trestnímu stíhání. V říjnu 2018 ve Sněmovně prohlásil, že je „bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz“. Reagoval tak na to, že ČSBS ocenil komunistického poslance Zdeňka Ondráčka.
Kritice svaz čelil také za vylučování členů, kteří se vymezovali proti vedení ČSBS, nebo za projev předsedy Vodičky na loňské tryzně v Terezíně, který židovská obec označila za xenofobní.