Uvádí se, že letci splnili úkoly krytí a doprovodu kolon, které směřovaly po trasách z letiště Erebuni do Stěpanakertu a Gorisu.

„Posádky vrtulníků armádního letectva Vzdušně kosmických sil RF Mi-8 a Mi-24 zahájily doprovod vojenských kolon mírových sil, které směřují do oblastí plnění úkolů kontroly zastavení palby a bojových akcí v zóně náhorněkarabašského konfliktu“, uvádí se ve zprávě.

Situace v Náhorním Karabachu

Do Moskvy dne 9. října přicestovali na pozvání prezidenta RF ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, kteří spolu s ruským kolegou jednali více než 10 hodin. V důsledku toho se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří byl podniknut v noci na 18. října. MZV USA tehdy oznámilo, že bylo dosaženo dohody o humanitárním zastavení palby od 6.00 hod SEČ (8.00 hod místního času) 26. října, avšak i poté hlásily strany konfliktu porušení dohody ze strany nepřítele.

Konflikt v Náhorním Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, a Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.