Minulý týden během volebního souboje současný prezident Trump během projevu z Bílého domu, který byl vysílán v přímém přenosu, ohlásil vítězství v Georgii, Severní Karolíně a Pensylvánii, kde měl dle jeho slov náskok. Přitom v dobu projevu nebylo zatím ukončené sčítání hlasů. V této souvislosti přední televizní stanice přerušily projev prezidenta a přišly s opravou zmíněných jím informaci.

Politický a mediální analytik Jiří Fencl Sputniku okomentoval zcela unikátní situaci v nejdemokratičtějším mediálním světě. Úvodem vysvětlil pojem médium, které by mělo podle něho v první řádě zprostředkovávat informace. Podle jeho názoru by podobná situace mohla sloužit precedencí pro budoucnost. Ptali jsme se analytika, zda média mají právo přebírat odpovědnost za posouzení pravdivosti a správnosti informací:

„Jistěže mohou, ale pouze pokud si neuvědomují důsledky. Ty totiž až teď vyplavou na povrch i v samotných Spojených státech.“

„Novinář je tedy de facto pošťák, který nese dopis. Pokud masové médium takto flagrantně v pouhém přenosu obrazu a zvuku poruší vlastní charakter, ztrácí věrohodnost a ze zprostředkovatele se stává mocenská páka, která jediná může porušovat pravidla a dávat špatný příklad zbytku. Je to obrovské morální riziko, které přitom USA na svých bedrech nese už minimálně sto let. A s příchodem Donalda Trumpa si uvědomila, že už to dál nejde.

Přímo zvolený nejvyšší představitel v TV ohlašuje fatální ohrožení svobodného projevu a volby v neuralgickém bodě života demokracie – ve volbách prezidenta. Demokratický světonázor navíc tato země vtiskla během posledního století všem svým spojencům a skrze nadnárodní instituce de facto i celému světu. A velké TV stanice jej koordinovaně ustřihnou. Kdo tohle může schvalovat?

To už totiž není jen věc Donalda Trumpa, amerických médií a americké politiky. USA je skrze Hollywood a konzumní život v každém z našich obýváků. Je to výsostně věc celého světa a měli bychom vehementně a intenzivně protestovat a postavit se na stranu Donalda Trumpa, jeho týmu, podporovatelů a voličů v boji za správnou věc. Ať si o jeho krocích myslíme cokoli, Trump chce zpět suverénní Americkou republiku, kde se necenzuruje a nefalšují se volby, a právě tím jde příkladem i jiným národům. Aby lidé ve svých zemích následovali skutečné, a ne nastrčené autority.

Pokud se tedy americké TV stanice pasují na jediného vykladače pravdy, a dokonce i faktů, pak jde ve svém důsledku o vyhlášení války veškerému okolnímu světu. „My jediní máme pravdu, a pokud s námi nebudete souhlasit, zničíme vás,“ jako by říkali jejich vydavatelé. K tomu jedinému totiž snaha cenzurovat vede. K zakrytí skutečných problémů a výrobě umělých. Nepodléhejme falešné hře na boj s dezinformacemi a hoaxy, lidé mají právo znát pravdu i lež, jinak by se neměli o co opřít, když chtějí odlišit jedno od druhého.

Svoboda slova a projevu je vrcholem pyramidy jakéhokoli životaschopného lidského soužití. K moci se ale v posledních desítkách let v USA dostali většinou už jen lidé, kteří v člověku bojujícímu ve jménu celku za dodržování společných demokratických pravidel vidí rasistu a fašistu. To svědčí o nich, nikoli o něm.

Teď bude velmi záležet na osobní integritě a odvaze pár inteligentních lidí, aby nepodlehli jako vydavatelé TV vysílání mocenským svodům a neházeli klacky pod nohy prezidentovi, který si získal nejen hlasy, ale i srdce většiny Američanů. To si totiž nikdo z Trumpových odpůrců neuvědomuje. Že mu jde o skutečný boj s korupcí, která ničí celek, o nápravu věcí veřejných a nikoli o vendetu vůči konkrétním lidem. Trump chce původní Ameriku, která rebeluje. Tentokrát ne na tyranu, ale na rakovině mocenské korupce. Kde je cenzor, tam je problém.“

Je možné si něco podobného představit například v České republice během vysílání projevu prezidenta Miloše Zemana nebo premiéra Andreje Babiše? Existuje v tomto případě rozdíl mezi veřejnými a soukromými médii?

V ČR jsme na cenzuru a její pokusy obzvláště citliví, stejně jako Američané. Vystřihování prezidentových projevů v ČT jsme už zažili, když jednoho takového vydavatele politických médií prezident kritizoval. Po Andreji Babišovi i Miloši Zemanovi jdou společně permanentní metači pomluv dlouhá léta. Obojí je zase cenzura. Včetně toho, neinformovat o fatálních problémech světové infrastruktury opřené o nesplatitelné dluhy a letadlový finanční systém.

Ani naši novináři si v opojení z vlastní důležitosti neuvědomují, že někteří politici jsou skuteční vůdci, a když to lidé poznají, náhradní témata, pomluvy a vybájená obvinění už tento vztah nenaruší.

Nezbývá nám, než i nadále apelovat na zachování základu zdravého života každé společnosti a národa – volného proudění informací. Svoboda slova je jediný lék na extremismus. Je to univerzální lék.

Dnes téměř každý politik má účet na sociálních sítích, kde si zájemce jeho prohlášení mohou přečíst nebo sledovat. Mění se úkol médií v kontextu probíhajícího rozvoje sociálních sítí?

Všichni dnes a denně vidíme, že vydavatelé sociálních médií vystupují ve shodě s médii analogovými ve snaze zadržovat informace kritické k současnému fungování států a zejména jejich slabosti se bránit neblahým vlivům LGBT, zelené ideologii nebo řízenému importu fanatických vyznavačů teroru násilí a smrti. Sociální platformy se metamorfují do vydavatelské podoby, protože chtějí mít vliv na obsah a na rozhodování lidí v požadovaném směru a smyslu, tedy aby lidé byli ovladatelní, nikoli informovaní. Všichni ti tzv. ověřovatelé faktů a elfové nejsou ničím jiným než armádou cenzorů. A jak známo z biologie, kde dostatečně neproudí krev, která je koneckonců zejména informačním médiem, tam vzniká nemoc. Zdravý život lidských společenství a lidstva celého je zase podmíněn volným tokem informací. Kde neproudí informace, tam vzniká nedorozumění, strach, konflikt, smrt.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.