Uvádí se, že v současné chvíli schodek dostanou k projednání sněmovní výbory. Letošní rozpočet přitom počítá se schodkem 500 miliard korun.

Zmiňme, že současný vládní návrh počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Rovněž předpokládá růst ekonomiky o 3,9 %, zatímco pro letošek propad o 6,6 %. Česká národní banka (ČNB) v nejnovější prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 7,2 % a příští rok s růstem o 1,7 %.

Důležitým faktem je, že schválený schodek pro letošní rok původně činil 40 miliard korun, ale vláda jej nakonec postupně zvyšovala, a to až na 500 miliard korun. Kabinet argumentuje tím, že bylo nutné reagovat na ekonomické dopady koronavirové pandemie. Právě covid-19 rozpočet připravil o část jeho příjmů, a zároveň s sebou nesl neplánované výdaje.

V daném dokumentu však není zapracován vládní návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy, ale na druhé straně počítá s příjmy z digitální daně, kterou ještě Sněmovna neschválila.

K věci se vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová, která tento schodek označila za investici do co nejrychlejšího rozvoje země v příštím roce. Premiér Andrej Babiš se k rozpočtu nevyjádřil. Svůj názor ale představil analytik společnosti Natland Petr Bartoň, který si myslí, že se náš stát tímto schodkem zadluží ekonomiku mnohem více, než kolik bude činit pokles výkonu ekonomiky.

„Stát tedy významně překompenzovává reálné ztráty ekonomiky, navíc rozhoduje o penězích zcela jinak, než by o nich rozhodli daňoví poplatníci. To je v příkrém rozporu s ostatními zeměmi EU, které si uvědomují, že letošní obrovské deficity budou muset významně brzdit již příští rok,“ míní Bartoň.

Kritika opozice a návrh na přepracování

Ze strany opozice ale zazněla kritika. I tak se však plánovanému rozpočtu podařilo zdárně odolat návrhu části opozice, která jej chtěla vrátit vládě k přepracování. Tento krok navrhly především strany TOP 09, Piráti i Trikolóra.

Šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že je daný návrh nepravdivý a neodráží ekonomickou realitu. Z tohoto důvodu by dle něj vláda měla přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize. Pokud jde o Václava Klause mladšího, ten zase navrhoval snížit schodek na 200 miliard. Jisté výhrady měl i předseda KSČM Vojtěch Filip. Ten se nechal slyšet, že budou s vládou ještě o některých bodech jednat, a sice například o platech ve školství, zdravotní péči nebo malých obcích.

Obecně opozice vládě vytýkala, že nešetří. Nelíbilo se jim ani to, že návrh rozpočtu nezahrnuje úpravy z projednávaného daňového balíčku, do kterého by se mohlo dostat zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu.

Zeman a jeho podpora

Zmiňme, že prezident ČR Miloš Zeman vystoupil ve Sněmovně, kde se vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zeman prohlásil, že je dlouhodobým protivníkem růstu státního zadlužení, nicméně současný vládní návrh, jenž předpokládá schodek rozpočtu ve výši 320 miliard korun pro příští rok, považuje za nevyhnutelný. Varoval přitom před plýtváním peněz.

Miloš Zeman během svého projevu v Poslanecké sněmovně dal jasně najevo, že je připravený na to, aby se smířil s výrazným schodkem státního rozpočtu na příští rok. Podle něj je to nezbytnou součástí boje s pandemií, která již měla dvě vlny. Sdělil, že uzavření ekonomiky si dovolit rozhodně nemůžeme, a právě proto je zadlužování jediným východiskem v dané situaci.

„A teď, stejně jako vy ostatní, jsem tak trošku vykolejený, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se přitom neplýtvalo,” zdůraznil prezident.

Co se týče rozpočtových výdajů, ty by měly být převážně krátkodobé či jednorázové, myslí si Zeman. V souvislosti s tím připomněl, že podpořil jednorázový příspěvek důchodcům ve výši pěti tisíc korun, dodal přitom, že v příštím roce valorizace bude činit zhruba 800 korun.

Na závěr své řeči Miloš Zeman vyjádřil naději, že již příští rok plánovaný schodek státního rozpočtu nepřesáhne 100 miliard korun, a to díky rušení a omezení daňových výjimek.

Další postup

Zmiňme, že v úvodním kole Sněmovna schvaluje základní parametry rozpočtu, a to především příjmy, výdaje a výši schodku. Předpokládá se, že dolní komora ukazatele schválí. Vláda se v prvním čtení opře o hlasy poslanců KSČM, kteří menšinový kabinet ve Sněmovně tolerují. V dalším projednávání už budou možné jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování návrhu je následně plánováno na 16. prosince.