O co jde? V Bruselu se schvaloval rozpočet pro roky 2021-2027 a fondy obnovy, které mají pomoci zemím s následky koronavirové pandemie. Z hlavního města organizace v úterý zazněl jásot. Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondů pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory.

Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum Evropského parlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna. Spěchá to, hoří to. A má to jeden háček. Teda, pořádně velký hák. Na kterém budou viset neposlušné státy.

Aby státy dostaly finanční podporu z evropských fondů, musí plnit zásadní kritérium. Čerpání peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu. Jinými slovy, nesmí se odmítat Bruselu a musí se podvolit, aby bruselští byrokrati určovali, jak se národní státy mají vyvíjet.

A co když státy Brusel poslouchat nebudou? Návrhy na pozastavení výplaty peněz by měla předkládat Evropská komise. Země by její podněty musely stvrdit kvalifikovanou většinou hlasů. To znamená, že stačí, aby pro potrestání eurorealistů utnutím financování z fondů bylo 15 z 27 států Evropské unie. A to si Německo zjednat dokáže.

Proti takové podmínce se postavilo Polsko a Maďarsko, které tlaku Evropské unie už čelí. Varšava prý porušuje evropské hodnoty svou soudní reformou. Budapešti je vyčítáno, že údajně omezuje nezávislost soudnictví, svobodu projevu a akademické svobody – ty v souvislosti s uzavřením Sorosovy univerzity.

Polsko a Maďarsko pohrozilo, že budou novou dohodu o rozpočtu a fondech EU bojkotovat, pokud Brusel bude trvat na diskriminačním pravidlu. Teď se uvidí, kdo z koho. Můžeme si jen položit rétorickou otázku, jak Brusel a Německo budou vyhrožovat Varšavě a Budapešti. A možná i České republice, která se na seznamu „unijních rebelů" může lehce ocitnout.

O nových pravidlech čerpání unijních dotací Sputnik hovořil s poslancem za SPD, místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalým diplomatem Jiřím Kobzou.

„Jestli tomu rozumím dobře, tak právním státem je pouze ten, který bezvýhradně dodržuje unijní právo. Ten, který by se chtěl řídit vlastními zákony, za právní stát považován nebude, a tudíž z peněz, za které mimochodem spoluručí, nedostane nic. To má být zřejmě demokracie podle EU.

Polsko si v rámci svých ústavních práv upravilo zákony o justici a rázem přestalo být v očích EU právním státem. V době první vrcholící migrační krize (2015), kdy sama EU porušovala vytrvale všechny své vlastní imigrační předpisy, Maďarsko je naopak důsledně dodržovalo. Chytalo a identifikovalo nelegální imigranty. To je zřejmě ale také syndrom neprávního státu. Tuto převratnou myšlenku považuji za vyděračskou a má zřejmě pomoci EU zkrotit neposlušné státy. Nicméně kádrování států mi přijde neuvěřitelně arogantní, neslýchané a především nepřijatelné," říká poslanec.

Znamená to, že Brusel teď dostane páky, jak vydírat „neposlušné státy"?

„Jen pokud mu je sami dobrovolně odevzdáme. Můžeme jen spekulovat, jaké problémy bude chtít těmito pákami těm neposlušným státům vnutit: bude to množství nelegálních imigrantů anebo šílená zelená technologie? Je jasné, že neposlušné státy budou ‚hladovět´ a na konec budou muset poslechnout. Já ale odmítám otroctví za dluhy, které jsem nezpůsobil!" míní pan Kobza.

Neomezuje to ve skutečnosti suverenitu členských států EU?

„Celkem jistě, protože to, aby o penězích, které si ČR musí půjčit - anebo za které ručí spolu s členskými státy EU, rozhodoval nějaký papaláš v Bruselu, rozhodně není známkou suverenity," říká politik.

Jaký dopad bude mít změna čerpání peněz z fondů EU na Českou republiku?

„Určitě neblahý, protože jednak poslouží ke zvýšení státního dluhu (na poplatky do EU si náš stát také půjčuje), ale na druhé straně ztíží přístup k nim o další administraci. V současné situaci, kdy EU vytváří neustále další a další fondy (zelený fond, migrační fond, fond obnovy), do kterých bude chtít vrchovatě napustit peníze členských států," říká poslanec za SPD Jiří Kobza.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.