„Vlastenecká válka skončila. Ázerbájdžán v této válce dosáhl brilantního vítězství, naše země byly osvobozeny od okupace, vyhnali jsme okupanty z našich zemí,“ řekl.

Alijev také uvedl, že Baku posoudí škody v Karabachu a bude požadovat od Jerevanu náhradu škody.

Koncem tohoto září se situace v Náhorním Karabachu vyhrotila: Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňovaly z eskalace konfliktu, který začal koncem 80. let. Všichni účastníci vyhlásili všeobecnou nebo částečnou mobilizaci a začaly boje.

Za měsíc a půl učinily strany tři neúspěšné pokusy o zastavení palby. V noci na 10. listopadu podepsaly Rusko, Ázerbájdžán a Arménie čtvrtý dokument. V souladu s tímto dokumentem ázerbájdžánská a arménská armáda ukončí bojové akce, zastaví se na obsazených pozicích a vymění si zajatce. Arménie musí vrátit Baku oblasti Kalbajar, Lačin a Agdam.

Navíc budou v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu umístěny ruské mírové síly. Podle ministerstva obrany bude kontingent, jehož základem bude mírotvorná jednotka 15. samostatné motostřelecké brigády Centrálního vojenského okruhu, čítat 1960 vojáků, 90 obrněných transportérů, 380 jednotek automobilové a speciální techniky.

V Baku prohlásili, že dohoda je kapitulací Jerevanu. Ilham Alijev zdůraznil, že dokument je pro Ázerbájdžán maximálně výhodný: nyní je podle něj vojenská fáze ukončena a je možné přejít k politickým otázkám.

Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že rozhodnutí o míru bylo pro něj těžké, ale umožnilo mu to udržet to, co by Karabach ztratil. V Jerevanu začaly protesty, demonstranti poškodili několik vládních budov.