„Jeden (z těchto pokusů) ztroskotal a při druhém (pokusu) se podařilo arménskému oddílu proniknout do města a s akcemi tohoto oddílu byly spojeny různé názory ohledně kontroly nad městem Šuši,“ podotkl. Pašinjan ještě jednou zdůraznil, že dohoda uzavřená v noci na 10. listopadu umožnila zachránit to, co by Náhorní Karabach určitě ztratil.

„Tento dokument nám dal to, co bychom podle vojenských a jiných hodnocení nemohli udržet. Za situace, kdy zůstal Stěpanakert bezbranným, v případě pokračování bojových akcí by byla velká pravděpodobnost ztráty Stěpanakertu, Martuni a Askeranu, a pak by se v obklíčení ocitly obranné prostory a tisíce vojáků. V důsledku toho by nastal úplný kolaps,“ řekl ve video projevu na Facebooku.

Premiér dodal, že Generální štáb OS Arménie hlásil problémy se zdroji a politické vedení tento názor sdílelo.

Konflikt v Náhorním Karabachu trvá od roku 1988, v září roku 2020 se situace vyostřila a Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňovaly z rozpoutání vojenských akcí. Všichni účastníci konfliktu vyhlásili úplnou nebo částečnou mobilizaci a začaly boje.
Během šesti týdnů podnikly strany tři neúspěšné pokusy o uzavření příměří. V pondělí s prostřednictvím Ruska podepsaly čtvrtý dokument, v němž se uvádí, že Arménie a Ázerbájdžán zastavují palbu, zůstávají na obsazených pozicích a vyměňují si zajatce. Jerevan musí Baku navrátit Kelbadžarský, Lačský a Agdamský rajón. Kromě toho bude v Náhorním Karabachu rozmístěna ruská mírová mise: 1 960 vojáků, 90 obrněných transportérů a 380 jednotek automobilové a speciální techniky.

Pašinjan prohlásil, že toto rozhodnutí bylo pro něho mimořádně těžké. Po vyhlášení dohod začaly v Jerevanu protestní akce, demonstranti vydrancovali několik vládních budov.

Alijev ze své strany označil dohodu za kapitulaci Arménie. Podle jeho slov je výsledek pro Baku maximálně výhodný: vojenská etapa je ukončena a je možné přejít k řešení politických otázek.