BDR J1750-3809 byl identifikován radioteleskopem LOFAR (low-frequency array) v Evropě, a poté potvrzen pomocí dalekohledu observatoře Gemini a Infračerveného dalekohledu NASA na vrcholu hory Mauna Kea.

Ačkoli hnědí trpaslíci nevyzařují světlo jako hvězdy, vysílají rádiové signály a díky přítomnosti silného magnetického pole, jako je Jupiterovo, generují polární záře.

Hnědí trpaslíci jsou články mezi obřími plynovými planetami a nejmenšími hvězdami. Nemají dostatek hmoty, aby způsobili reakci termonukleární fúze, ale obvykle mohou být detekovány infračerveným zářením generovaným horkými nitry. Nová studie ukazuje, že citlivé radioteleskopy mohou být použity k nalezení i nejtemnějších hnědých trpaslíků, a dokonce i plynných obrů, kteří volně létají ve vesmíru.

Byl zaznamenán nejsilnější nárůst sluneční aktivity za tři roky

Vědci zaznamenali nejsilnější nárůst sluneční aktivity za poslední tři roky. V první dekádě listopadu došlo k více explozím než za celý rok 2020. Uvádí to web Laboratoře rentgenové astronomie Slunce Fyzikálního ústavu Ruské akademie věd.

„Jedná se o nejsilnější nárůst aktivity na naší hvězdě od září roku 2017,“ uvádí se ve zprávě.

Vědci vypočítali, že jen za listopad bylo zafixováno 29 slunečních erupcí třídy C (slabé). Od 1. ledna tohoto roku pak bylo na Slunci zaregistrováno 48 erupcí, z toho 47 bylo kategorie C a jedna pak kategorie M (střední, 10krát silnější než třída C).

„Naše hvězda tedy za osm dní listopadu zaznamenala více erupcí než za celý minulý rok,“ uvádí se ve zprávě.

Příčinou nárůstu sluneční aktivity se stala velká skupina slunečních skvrn, kterou vědci objevili v minulém týdnu. „Již dnes vstoupila tato skupina skvrn do linie Slunce-Země a je viditelná přesně ve středu slunečního disku, odkud může na naši planetu vyvíjet maximální účinek. V takovém spojení se Zemí bude ještě nejméně tři dny. Výsledkem pak je, že jakákoliv relativně velká erupce na Slunci v této době bude mít téměř nevyhnutelně pozemské následky,“ je uvedeno na webu laboratoře.

Důsledky pak mohou být magnetické bouře nebo změny kosmického počasí u Země. Má se za to, že slabá bouře může vyvolat menší poruchy v provozu energetických systémů a také ovlivnit migrační cesty ptáků a zvířat. Silnější bouře pak způsobují narušení krátkovlnných komunikačních a navigačních systémů i výpadky proudu v průmyslových sítích. Zvýšená sluneční aktivita může navíc způsobit, že polární záře budou vidět i v jižnějších zeměpisných šířkách než obvykle.