S možným příchodem Joe Bidena do Bílého domu se dá údajně očekávat, že se USA znovu více přikloní ke spolupráci s mezinárodními organizacemi.

„Orientace na mezinárodní organizace především znamená ústup od unilateralismu, tedy od snahy řešit vše vlastní silou ke svému sobeckému prospěchu. A činit tak dokonce i na úkor vlastních spojenců. Dá se předpokládat, že spolu s Joem Bidenem vstoupí do Bílého domu úsilí získat pro USA vůdčí postavení v mezinárodních organizacích, a to i těch, z nichž Spojené státy za Donalda Trumpa odešly nebo odchodem hrozily. Pak by měla navázat snaha využívat tyto instituce k naplnění strategie Washingtonu,“ prohlásil Oskar Krejčí v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Profesor v rozhovoru vytkl Trumpovi, že nedokázal stáhnout americké vojáky ze zahraničních misí, jak na počátku svého prezidentství říkal.

„Často se říká, že Trump nevedl žádné války, jenže to není pravda. Nezahájil žádnou válku, ale neuměl – přestože tak slíbil – z válek započatých předchůdci vyklouznout. Asi si to upřímně přál, protože náklady lidské i materiální na tyto americké intervence jsou velmi vysoké. Podle údajů Watsonova institutu z Brown University stála takzvaná válka proti terorismu od 11. září 2001 v pásu od Afghánistánu po Sýrii celkem 6,4 bilionu dolarů – a život více než 800 tisíc lidí. Trump nedokázal pro odchod amerických vojáků připravit podmínky na Blízkém východě, ale hlavně doma. Možná že by to dokázal v druhém období, ale to už se nedozvíme. V každém případě po celé období vlády Trumpa rostly jak výdaje ministerstva obrany, tak i vojenské výdaje obecně. Ty se vyšplhaly až na současné 935,8 miliardy dolarů. To nebylo proti zájmům vojensko-průmyslového komplexu,“ uvedl Krejčí.

Jedním z témat, o něž projevil zájem redaktor Parlamentních listů, byla i situace s koronavirem v samotných Spojených státech. Podle názoru Krejčího není reálné, aby se v USA zaváděly karantény vzhledem k pokročilé epidemiologické situaci. Hlavním nástrojem v boji proti epidemii nového koronaviru je podle jeho slov vakcína.

„Je jedno, odkud pochází vakcína, zda z USA, Ruska, Číny nebo z Británie – hlavní je, aby byla účinná. Boj s globálními problémy vyžaduje globální spolupráci bez ideologických předsudků,“ zmínil.

V České republice zazněly hlasy proti provádění korespondenčního hlasování, které bylo použito při amerických prezidentských volbách, s tím, že se jedná o prostředek, jenž je možné snadno zneužít pro falsifikace výsledků a diskreditaci průběhu voleb. Předseda SPD Tomio Okamura korespondenční hlasování dokonce označil za „hrozbu“.

„V prezidentských volbách v USA, ať už dopadnou jakkoli, se podle mě ukazuje hrozba korespondenčního hlasování, které může vést k podvodům a manipulacím,“ uvedl na svém Facebooku Okamura 5. listopadu.

Podle názoru Oskara Krejčího ale korespondenční hlasování není problém, přestože profesor poukázal na dlouhý průběh voleb celkově.

„Samotný průběh hlasování byl ovšem zbytečně protažený na měsíc a kombinoval příliš mnoho pravidel a technik, aby nevyvolal podezření. Kdyby se něco takového odehrálo ve východní Evropě, tak by média a neziskovky na Západě zvedly bouřlivou vlnu odporu a pomalu by chystaly vládu v exilu. Na druhé straně samotné hlasování poštou by neměl být problém. Jeho povahu určila řadu týdnů trvající kampaň Bílého domu, která tuto techniku voleb zpochybňovala. Výsledkem bylo, že poštou hlasovali hlavně příznivci Demokratické strany, zatímco republikáni stáli frontu u hlasovacích místností. Tomu odpovídá náběhová křivka, která hlásila postupný nárůst přízně Joeu Bidenovi,“ prohlásil v rozhovoru profesor.

V závěru došlo na americká média. Ta utnula úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa uprostřed jeho projevu. To, podle slov Krejčího, svědčí o tom, že redaktoři televizí ucítili prezidentovu slabost.

„(Trump – red.) Bojoval proti některým televizním stanicím, a některé stály za ním. CNN, kterou je možné sledovat i u nás, 24 hodin denně útočila na prezidenta, Fox News jej stejným způsobem hájila. Média dávno nejsou strážcem mravnosti demokracie. Jsou zaangažovanými politickými institucemi. Dlužno dodat, že na rozdíl od veřejnoprávní služby v Česku americká média pěstují politický aktivismus za vlastní peníze. To, že v době voleb některá americká média cenzurovala Trumpova vystoupení, svědčí o tom, že někteří redaktoři nabrali odvahu v okamžiku, kdy ucítili, že prezident ztrácí sílu. Inu, do ležících se snadno kope. Nejen ve Spojených státech,“ uvedl na konto vztahu médií a úřadujícího amerického prezidenta Oskar Krejčí.

Joe Biden

Kandidát na prezidenta Joe Biden se sám prohlásil za vítěze amerických prezidentských voleb. Dalším, kdo Joe Bidena označil za vítěze voleb, byla americká velká média. Bidenův soupeř, úřadující prezident Donald Trump, ovšem na konto výsledků uvedl, že volby nejsou „ani zdaleka u konce“. Sdělil, že se kvůli průběhu voleb obrátí na soudy.