Dříve lídři Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu schválili společné prohlášení o příměří v Náhorním Karabachu. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina budou vojenské akce v zóně konfliktu úplně zastaveny od 1:00 10. listopadu (pondělí 22:00 SEČ), Ázerbájdžán a Arménie zůstanou na obsazených pozicích a musí si také vyměnit válečné zajatce. 

Dokument také předpokládá vyslaní do regionu ruských mírových sil, jejichž rozmístění mělo začít od 6:00 moskevského času (04:00 SEČ) souběžně s odvedením arménských ozbrojených sil. Ruští vojáci budou nasazeni podél kontaktní linie v Náhorním Karabachu a podél koridoru, který spojuje neuznanou Republiku Arcach s Arménií. 

V ruském ministerstvu obrany poznamenali, že v Karabachu nasadí 1 970 vojáků, 90 obrněných transportérů a 380 jednotek další techniky. Základem mírového kontingentu budou jednotky Centrálního vojenského okruhu RF, konkrétně útvary 15. samostatné motostřelecké brigády.  

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňovaly z rozpoutání nepřátelství. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzývali nepřátelské strany, aby zastavily střety a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek. 

Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.