Na začátku rozhovoru byly tématem americké volby. Šichtařová totiž uvedla, že ji zaujala skutečnost, jak se média již dopředu tvářila, že má Biden vítězství jasné.

„A nakonec nebylo jasno ani tři dny po uzavření volebních místností a dost možná bude mít vše soudní dohru. Ukazuje to tedy, že společnost není tak jasně nakloněná

demokratům, jak to vypadalo z médií, ale je rozdělená velmi vyváženě půl na půl,“ konstatovala.

Zmínila ještě jednu věc – podle jejích slov vyjádřilo celkem 119 médií Bidenovi podporu, Trumpovi naopak jen šest.

„To je ohromný tlak médií na to, jak mají lidé volit. Ale výsledek tomu

neodpovídá. Takže opět se ukazuje, jak jsou média jinde než průřez společnosti,“ řekla.

V rozhovoru Šichtařová okomentovala i pondělní teroristický útok ve Vídni, který spáchal sympatizant Islámského státu. Zmiňme, že o den dříve byl totiž v rakouském listu Tiroler Tageszeitung zveřejněn rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Podle něj by měly středoevropské země přijímat více migrantů, v opačném případě by je měla EU trestat.

„Popravdě je mi jedna věc záhadou. Kdybyste uspořádali referendum, ve kterém by byla položena jednoduchá otázka: Nelegální migranty brát – ano, či ne? – vsadím se, že drtivá většina lidí by se vyslovila proti,“ uvedla.

Šichtařová se jakožto ekonomka vyjádřila i k lockdownu. „Podle všech dostupných dat, které jsem až dosud od jara zkoumala, je výsledné promoření neboli imunizace obyvatelstva nevyhnutelné. S různými formami lockdownů si jen kupujeme čas za různě vysoké – a od jistého bodu neadekvátní – náklady,“ řekla.

O lockdownu

Podle jejích slov neplatí, že si země, které přistoupily na jaře k tvrdému lockdownu, něčím hodně pomohly.

„Pouze o to prudčeji vzplanula vlna podzimní, a my jsme toho klasickou ukázkou. Švédsko, které šlo opačnou cestou, sice samozřejmě má také druhou vlnu, ale na rozdíl od nás procentuálně mírnější. A třetí švédská vlna bude ještě mírnější. Protože čím tvrdší lockdown, tím větší odsouvání problému do budoucna, tím náhlejší, prudší a potenciálně smrtelnější další vlny,“ konstatovala.

Zdůraznila, že vůbec nezastává názor, že čím dříve nastoupí tvrdší lockdown, tím lépe pro českou ekonomiku. „Čím tvrdší lockdown teď, tím tvrdší třetí lockdown na jaře, a tedy tím větší zdecimování ekonomiky. A mrtvých nakonec bude v konečném součtu stejně, nebo dokonce ještě víc, protože o to víc se budou odsouvat operace a řešení jiných chronických zdravotních problémů. Já naopak jsem pro uvolnění opatření pro nerizikovou populaci,“ dodala.

V souvislosti s koronavirem se také šíří jisté úvahy o tom, že by měli studenti tento ročník opakovat. Nejvíce se to spojuje s prakticky zaměřenými středními školami a odbornými učilišti. Šichtařová ovšem s takovými úvahami nesouhlasí.

„Proč by měli studenti zahodit rok svého života, nebo připravit se o jeden rok příjmů jen proto, že stát je hysterický z dezinterpretovaných dat o covidu? Uvědomme si, že člověk v pracovním procesu stráví, dejme tomu, nějakých 40 nebo 45 let života. Tím, že studenty zavřeme o rok déle ve škole, zkrátíme jim schopnost pracovat a vydělávat na 39-44 let. O to budou v důchodu chudší,“ uvedla.

Konstatovala, že zavření škol na dobré výsledky šíření viru nemá, jelikož stát zaměňuje příčinu a následek. „Kvůli neschopnosti státu uvažovat strategicky a vidět věci z nadhledu okrade celou generaci na celý život. Tato generace už bude se svými příjmy permanentně o rok posunutá. Vidíte, jak tato hysterie má dalekosáhlé následky, aniž by statistika naznačovala, že zavření škol skutečně vede ke snížení počtu úmrtí?“ ptala se Šichtařová.