„Stěpanakert se v noci stal terčem periodických raketových útoků. Osm útoků raket dlouhého doletu dopadlo na obytné domy, objekty velkého společenského významu a jinou občanskou infrastrukturu. Podle předběžných informací nikdo nebyl zraněn. V jiných obydlených oblastech byl poměrně klid,“ stojí ve zprávě služby.

Prezident Arcachu

Prezident neuznané Republiky Arcach Araik Arutjunjan uvedl, že v noci na neděli viděl „jeden z nejtěžších východů slunce ve svém životě“.

„Na stěpanakertském náměstí Znovuzrození jsem viděl jeden z nejtěžších rozbřesků ve svém životě. S ochránci naší vlasti stojíme do konce. Boj na život a na smrt pokračuje,“ napsal na svých sociálních sítích.

V sobotu večer zástupce ministerstva obrany Arménie Arcrun Ovannisjan hovořil o pokračujících těžkých bojích v bezprostřední blízkosti města Šuši, které se ázerbájdžánská armáda snaží obsadit. Boje probíhaly i u obcí, jež jsou v bezprostřední blízkosti města.

Ázerbájdžán

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu hovoří o tom, že ze strany Arménie byly ostřelovány obydlené oblasti, které se nacházejí u zóny bojových operací v Karabachu.

„Osmého listopadu od 7.40 do 8.10 jednotky ozbrojených sil Arménie ostřelovaly obce Terterské, Agdamské a Agdžabedinské oblasti. Jednotky ázerbájdžánské armády učinily odvetná opatření pro likvidaci palebných pozic protivníka,“ informovala tisková služba ministerstva.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání nepřátelství, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování civilních vesnic neuznané Republiky Arcach, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé v historii obecnou mobilizaci a tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. Částečná mobilizace byla zavedena i v Ázerbájdžánu a na mnoha místech také stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali nepřátelské strany, aby zastavily střety a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek.

9. října dorazili do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo, že se Jerevan a Baku dohodly na zastavení palby v Karabachu od poledne 10. října, výměně vězňů a těl mrtvých a také dodatečné dohodě na konkrétních podrobnostech příměří. Téhož dne se však strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody. Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažení humanitárního příměří od 8:00 místního času 26. října, ale i poté strany konfliktu prohlásily, že ho nepřítel nedodržuje.

Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.