Podle vědců je asi 40 procent běžné hmoty, která je tvořena hvězdami, planetami a galaxiemi, stále ještě neobjeveno. Tato hmota je podle obecně přijímaných názorů před námi skryta ve formě velmi horkého plynu v takzvaných galaktických vláknech.

Francouzští vědci z Ústavu vesmírné astrofyziky uvedli, že statistická analýza dat z doby před dvaceti lety jim pomohla vyřešit záhadu této „nepolapitelné hmoty“. Práce vědců je publikována v Astronomy & Astrophysics.

Galaxie jsou uspořádány po celém našem vesmíru složitou sítí uzlů, které jsou spojené vlákny a navzájem oddělenými obrovskými dutinami. Má se za to, že galaktická vlákna obsahují v podstatě obyčejnou hmotu, skládající se z protonů, neutronů a elektronů ve formě rozptýleného horkého plynu.

Tento plyn je ale velmi těžké detekovat. Elektromagnetické signály, které vydává, jsou slabé, což vede k tomu, že nevidíme asi 40 procent látky. V nové studii astrofyzici ukazují, že baryony horkého plynu lze detekovat rentgenovými paprsky.

Údaje pro studii byly shromážděny v rámci Sloan Digital Sky Survey-III, což je rozsáhlá studie spekter galaxií a hvězd pomocí 2,5metrového širokoúhlého teleskopu na observatoři Apache Point v Novém Mexiku.

Francouzské astrofyziky zajímaly především údaje o 15 000 galaktických vláknech shromážděných během této fáze. Pomocí prostorové korelace mezi polohou vláken a přidruženým rentgenovým zářením vědci učinili to, co doposud neudělal nikdo jiný. Poprvé předložili důkazy o přítomnosti horkého plynu v „kosmické pavučině“ a povedlo se jim přímo změřit jeho teplotu.

Objev toulavé planety

Dříve jsme informovali, že astronomové objevili v mezihvězdném prostoru toulavou planetu, která je velikostně srovnatelná se Zemí a Marsem.

Před několika lety vědci předložili důkazy o existenci velkého počtu toulavých planet, které se volně pohybují v mezihvězdném prostoru a nejsou spojeny s žádnou hvězdou. Avšak planeta OGLE-2016-BLG-1928, objevená v souhvězdí Střelce, je ta nejmenší z těch, co byly objeveny dříve.

Taková vesmírná tělesa nelze vidět pomocí tradičních metod, protože se netočí kolem své hvězdy a proto je nelze objevit stínem, který vrhají na jiné hvězdy, stejně tak nevyzařují žádné záření.

Tento objevený objekt se astronomům povedlo najít díky metodě „gravitačního mikročočkování“, která umožňuje určit, nakolik silně gravitační síla těchto toulavých planet ohýbá světlo procházející kolem nich od jiných hvězd.

 Astronomové předpokládají, že takové volně se vznášející planety mohly vzniknout z plynu a prachu kolem hvězd a poté byly vyhozeny ze svých domovských planetárních systémů v důsledku gravitačních interakcí s jinými kosmickými tělesy. Poznamenávají, že jejich objev ukázal možnost detekce toulavých planet za pomoci pozemských teleskopů a v budoucnu tak umožní najít desítky takových vesmírných těles.