Evropská unie považuje běloruského lídra za osobu, která je odpovědná za represe vůči opozičním prezidentským kandidátům a pokojným demonstrantům, a také za zastrašování novinářů.

Ministři zahraničních věcí EU učinili politické rozhodnutí o prodloužení sankcí vůči Bělorusku jiř 12. října. Od té doby probíhají práce na vypracování a odsouhlasení nové tzv. černé listiny.

Kromě Lukašenka se na zmiňovaném seznamu ocitl také jeho nejstarší syn Viktor a dalších 13 obžalovaných, včetně šéfa prezidentské administrativy Igora Sergijenka, šéfa Výboru pro státní bezpečnost (KGB) Běloruské republiky Ivana Tertela, tiskové mluvčí prezidenta Natálie Eismontové, šéfa skupiny Alfa Sergeje Zubkova, předsedy Ústavního soudu Petra Miklaševiče a dalších.

Všem, kteří figurují na daném seznamu, bude zakázáno cestovat do EU a jejich majetek v Evropské unii bude zmrazen.

Připomeňme, že se jedná již o druhý balíček individuálních sankcí EU vůči Bělorusku. První vstoupil v platnost 2. října, kdy seznam zahrnoval 40 osob podílejících se podle Bruselu na násilí proti demonstrantům a na falšování výsledků hlasování. Lukašenko nebyl na tento seznam zařazen, protože Evropská unie vyjádřila naději, že běloruské orgány na výzvu zareagují a „zahájí konstruktivní dialog s běloruskou opozicí“.

Bělorusko slíbilo brzkou reakci

Bělorusko následně slíbilo, že bude na nové sankce EU reagovat. Jak uvádí tamní ministerstvo zahraničí, nové evropské sankce vůči Minsku zatím studují. Dodalo však, že tento krok nezůstane bez reakce, která bude následovat velmi brzy. V pátek to prohlásil tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Anatolij Glaz.

„V současné chvíli vše v klidu a pečlivě studujeme. Toto rozhodnutí rozhodně nezůstane bez reakce, která bude následovat velmi brzy,“ nechal se slyšet mluvčí.

Situace a prezidentské volby v Bělorusku

Připomeňme, že dne 9. srpna v Bělorusku proběhly volby prezidenta. Podle informací Ústřední volební komise v nich zvítězil Alexandr Lukašenko, který řídí zemi už přes 26 let. Lukašenko získal 80,08 % hlasů. Druhé místo obsadila Světlana Tichanovská s 10,09 %. Opozice však výsledky voleb neuznala. Lukašenko se později nechal slyšet, že navrhoval opozici přepočet hlasů, ta na to však nepřistoupila.

Kvůli prezidentským volbám však začaly v zemi velké nepokoje. Demonstranti každý večer vycházeli do ulic na neschválené protestní akce. V hlavním městě demonstranti stavěli barikády a odmítali se rozejít, při jejich rozhánění policisté používali vodní děla, slzný plyn, zábleskové granáty a gumové projektily. Několik demonstrantů zahynulo, mnoho lidí včetně příslušníků bezpečnostních složek bylo hospitalizováno.

Protestní akce pokračují až dodnes a ty největší se konají o víkendech. Kromě toho příznivci Lukašenka, jehož inaugurace se konala 23. září, pořádají vlastní akce, zejména ve formě různých průvodů apod.

Evropská unie výsledky voleb v Bělorusku neuznala a odsoudila „násilí vůči účastníkům pokojných protestních akcí“.