„Raketový útok na Stěpanakert je prováděn s použitím kazetových bomb. Nepřítel se zaměřuje na obytné budovy, civilní a veřejnou infrastrukturu. O obětích zatím nejsou žádné údaje,“ uvádí se v prohlášení zveřejněném na facebookové stránce státní služby.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany označilo zprávy arménské strany o ostřelování hlavního města neuznané Republiky Arcach za dezinformace.
„Informace arménských médií o údajném ostřelování Chankendi (pozn. ázerbájdžánsky Stěpanakert). Arménskou armádou jsou záměrně šířeny dezinformace,“ uvedla tisková služba ázerbájdžánského obranného rezortu.
Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání nepřátelství, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování civilních vesnic neuznané Republiky Arcach, včetně jejího hlavního města Stěpanakertu. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé v historii obecnou mobilizaci a tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. Částečná mobilizace byla zavedena i v Ázerbájdžánu a na mnoha místech také stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali nepřátelské strany, aby zastavily střety a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek.
Konflikt v Náhorním Karabachu vypukl v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy – Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.