Jak informuje ČTK s odkazem na pracovníky firmy Check Point, útočníci z Blízkého východu se snaží zneužít zranitelnosti ve VoIP serverech. Díky tomu se jim daří provádět automaticky generované hovory či volají na prémiová a placená čísla.

VoIP technologii využívá i populární aplikace WhatsApp. Jedná se o technologii, která umožňuje hlasové hovory pomocí širokopásmového připojení k internetu.

Hackeři nejprve vyhledávají VoIP systémy, které mohou být zranitelné. Přístup k napadeným systémům je zpeněžen a hackeři prodávají automaticky generované hovory nebo volají na prémiová či placená čísla. Kromě toho útočníci prodávají dalším zločincům telefonní čísla a živý přístup k VoIP službám.

Díky tomu si kybernetičtí zločinci vydělali stovky tisíc dolarů.

Návody, jak zaútočit na systémy VoIP, navíc mezi sebou aktivně sdílejí na sociálních sítích. Na Facebooku je aktivních několik soukromých skupin, ve kterých účastníci sdílejí technické informace, jak provádět útoky. Nejaktivnější je skupina „voip__sip__inje3t0r3_seraj“.

Kdo je nejvíc ohrožen

Loňský průzkum společnosti Small and Mighty ukázal, že místo velkých korporací útoky čím dál častěji míří na počítače malých a středních podniků.

Loni bylo zaznamenáno 217 kybernetických útoků proti českým institucím, organizacím a firmám. Meziročně jich přibylo 53. Většina z nich měla formu spamu, phishingu nebo podvodných e-mailů, které často umožňují provádět škodlivější akce. Útoky směřovaly i na české nemocnice. Údajně hackeři útočili ze severu Moskvy.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) informoval ve své výroční zprávě za rok 2019 o tom, že Rusko pravděpodobně provedlo kybernetickou špionáž za nejmenovanou strategickou instituci české vlády. O jakou přesně instituce se jedná, ale NÚKIB neuvedl. Ve zprávě se uvádí, že špionáž začala takzvaným spear-phishingovým e-mailem. Uživatel z e-mailu, který se tváří důvěrně, stáhne škodlivý program, díky němuž útočník pronikne do systému.

Nicméně podle květnového průzkumu společnosti Chek Point nejčastějším zdrojem kybernetických hrozeb pro české firmy a organizace jsou Spojené státy, z nichž pochází 33 % hrozeb. Dalších 22 % hrozeb pochází od domácích hackerů, 17 % z Irska, 8 % z Nizozemska, 7 % z Německa a 5 % ze Španělska.