„Společnost zásadně nesouhlasí se stanoviskem UOKiK <...>. V případě odvolání není rozhodnutí vykonatelné, dokud nevstoupí v platnost příslušné soudní rozhodnutí,“ upřesnila společnost.

Na začátku října UOKiK uložil Gazpromu pokutu ve výši 29 miliard zlotých (7,6 miliardy USD nebo 6,5 miliardy EUR). Podle šéfa regulátora Tomasze Chróstneho bylo toto rozhodnutí učiněno z důvodu „výstavby plynovodu bez souhlasu polského protimonopolního úřadu“.

Evropským partnerům projektu (Engie Energy, Uniper, OMV, Shell a Wintershall) bylo současně uloženo zaplatit více než 234 milionů zlotých (61 milionů dolarů) a během 30 dnů zrušit smlouvy o financování projektu.

UOKiK loni na jaře obvinil Gazprom a jeho partnery z porušení protimonopolní legislativy republiky financováním výstavby plynovodu. V listopadu regulátor uložil francouzské Engie pokutu ve výši 172 milionů zlotých (asi 45 milionů USD) za to, že neposkytla informace týkající se případu.

Začátkem letošního roku UOKiK požádal i společnost Gazprom o poskytnutí nových informací v rámci řízení a ruská společnost v reakci na tuto žádost požádala o odůvodnění takové žádosti.

Ve výsledku se regulátor rozhodl pokutovat Gazprom částkou 50 milionů eur za odmítnutí spolupráce. Jedná se o maximální sankci stanovenou právními předpisy republiky v takové věci. Gazprom naopak uvedl, že informace požadované UOKiK nemají žádnou souvislost s předmětem protimonopolního vyšetřování.

Výstavba plynovodu

Společnost Nord Stream 2 počítá s položením dvou linek plynovodu s celkovou kapacitou 55 miliard krychlových metrů plynu ročně od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa. Plynovod bude také procházet územními nebo výlučnými ekonomickými zónami Finska, Švédska a Dánska.

Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem - Gazpromem. Evropští partneři - Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall - financovali polovinu stavby, každý až do výše 950 milionů EUR.

Proti Nord Stream 2 vystupuje Ukrajina, která se obává ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, dále USA, které aktivně propagují svůj zkapalněný zemní plyn v EU, a také Polsko, Lotyšsko a Litva, které považují projekt za politický. Koncem loňského roku přijaly USA rozpočet na obranu, který zahrnoval sankce vůči společnostem podílejícím se na výstavbě Nord Stream 2. V důsledku toho byla výstavba pozastavena: švýcarská společnost Allseas, která prováděla pokládku potrubí, okamžitě zastavila práci.

Dánská energetická agentura dříve vydala společnosti Nord Stream 2 AG povolení k provozu plynovodu na kontinentálním šelfu v zemi. Dánská část Nord Stream 2 však dosud není dostavěna.