„Prohlášení bylo přijato, podpořeno frakcemi SPD (Sociálně demokratická strana Německa), Unie 90/Zelení, CDU/CSU (blok stran Křesťanskodemokratická unie Německo a Křesťanská sociální unie v Bavorsku), FDP (Svobodná demokratická strana), proti hlasovala frakce AfD (Alternativa pro Německo), levicová frakce se zdržela hlasování,“ uvedla místopředsedkyně Claudia Rothová, která zasedání předsedala.

Dokument zejména uvádí, že „Spolkový sněm neuznává oficiální výsledky prezidentských voleb z 9. srpna 2020“.

„Volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Rozsáhlé falšování voleb je bezpochyby potvrzeno. Nové funkční období

Alexandra Lukašenka tak ztratilo jakoukoliv demokratickou legitimizaci,“ uvádí se v rezoluci.

Poslanci odsuzují násilí proti demonstrantům, „svévolné“ zadržování osob z politických důvodů a požadují jejich okamžité propuštění a „rovněž umožnit provedení spravedlivých a svobodných voleb pod mezinárodním dohledem prostřednictvím OBSE nebo jiných vhodných institucí“.

Parlament rovněž vyzývá k „serióznímu a inkluzivnímu dialogu“ o ústavní reformě, která musí omezit moc, předefinovat úlohu a složení Ústřední volební komise a posílit parlament země. Podle poslanců reformní proces „vnucený běloruskými orgány“, který vylučuje účast zástupců protestního hnutí, „zejména Koordinační rady“, nemůže a „nesmí“ takovou reformu nahradit. Poslanci prohlašují, že běloruské orgány ignorovaly nabídky k dialogu.

Spolkový sněm vítá sankce EU, které byly zavedeny proti Bělorusku začátkem října, a požaduje nové sankce proti Lukašenkovi a jeho okolí (velvyslanci EU v Bruselu již ve středu tento krok schválili). Poslanci konstatují, že takový vnější nátlak na Bělorusko je nezbytný za účelem pomoci najít vnitřní běloruské řešení krize.

„Východiskem z krize v Bělorusku může být vytvoření kulatého stolu se zapojením široké aliance zástupců občanské společnosti.“

Poslanci rovněž zdůrazňují nutnost mediačního úsilí, a to i v rámci OBSE, a také s účastí Ruska, „jehož vliv v Bělorusku je vysoký“. Autoři rezoluce se domnívají, že takové zprostředkování pomůže dospět k „přechodnému období vedenému uvnitř Běloruska“.

Poslanci se obracejí na vládu Spolkové republiky Německo s požadavky na opatření, která by měla sledovat cíle deklarované poslanci a rozšířit některé z jejich deklarovaných bodů. Poslanci žádají zejména o finanční pomoc demonstrantům, kteří utrpěli násilí, pomoc nezávislým běloruským médiím a další opatření.