Vědci zanalyzovali data podle letokruhů stromů rostoucích v devíti subarktických (subpolárních) a vysokohorských oblastech severní polokoule pomocí dendrochronologické a statistické metody. Vyčlenili sedm oblastí, ve kterých růst stromů nejpřesněji registruje změny teplot na obrovských přilehlých územích.

„Letokruhy stromů jsou unikátní archiv, který registruje změny teplot vzduchu a srážek. Během erupcí sopek se do stratosféry dostávají sírany a aerosoly a mohou tu zůstat na dobu až pěti let. Dlouhodobá existence ve stratosféře aerosolové/prachové clony vede ke snížení sluneční radiace, teplot vzduchu, a dokonce k blokování globální atmosférické cirkulace,“ okomentovala zprávu vědecká pracovnice Laboratoře biogeochemie ekosystémů SFU, doktorka biologických věd Olga Čurakovová.

Podle jejích slov jsou letokruhy stromů citlivým indikátorem těchto změn a registrují je několik století až tisíciletí.

„Špičky oteplení na severní polokouli připadly na období let 280,990 a 1020 našeho letopočtu, kdy byl vliv sopek na klima planety během dlouhých období před těmito desetiletími minimální. Bylo zjištěno, že abnormálně chladná byla léta 536, 541 a 542 našeho letopočtu, kdy erupce neznámé sopky způsobila globální ochlazení v severoatlantických, evropských a východoasijských regionech, včetně Sibiře. Během těchto let klesly letní teploty v průměru o 4 stupně Celsia ve srovnání s průměrnými ukazateli za posledních 2 000 let,“ sdělila Čurakovová.

Výzkumníci zjistili, že se v abnormálně chladných letech vytvořily velmi úzké letokruhy obsahující pouze jednu nebo dvě řady buněk. Vědecká pracovnice Laboratoře biogeochemie SFU, kandidátka biologických věd Marina Fontiová vysvětlila, že se obvykle v subpolárních regionech vytváří až 13 řad buněk.

Ve vysokohorských oblastech, například na Altaji, se mohou po stratosférických sopečných erupcích vytvořit letokruhy s prasklinami kvůli prudkému poklesu letních teplot, a dokonce sněžení v červenci. Výsledky průzkumu byly zveřejněny ve vědeckém časopisu Сlimate of the Past.

Vědci plánují prozkoumání hydrologických procesů po extrémních událostech za posledních 2 000 let zaregistrovaných v letokruzích jehličnanů z boreálních lesních ekosystémů. Podle autorů článku se dají pomocí klimatických modelů objevit rizika sopečných erupcí, což pomůže včas informovat obyvatele.

Průzkum byl vykonán vědci z Ústavu ekologie a geografie a Humanitární univerzity SFU a také Ústavu lesů V. N. Sukačeva Sibiřské pobočky Ruské akademie věd spolu se zahraničními kolegy ze Švýcarska a Velké Británie.