Ve svém komentáři pro Sputnik prozradil cenu ruské vojenské techniky, která bude Srbsku dodána – 180 milionů dolarů.
Lazanski připomíná, že se na této dodávce dohodl srbský prezident Aleksandar Vučić s Vladimirem Putinem ještě v roce 2017. V souvislosti s posledními událostmi – dočasným odmítnutím Srbska účastnit se společných cvičení s Ruskem a OSKB (ostatně také s NATO a západními partnery) a podepsáním Washingtonské dohody s Prištinou – začala některá srbská média pochybovat o tom, že tato dohoda bude realizována. Lazanski ale tvrdí, že takové pochybnosti nejsou ničím odůvodněné.
„Tyto tanky byly důkladně opraveny a jsou v plné bojové pohotovosti. Hlavní pancíř byl upevněn další vrstvou, byly v nich vyměněny motory a pásy, bylo namontováno nové řídicí zařízení, nová optická elektronika a nové kanóny. Byly vyměněny také systémy ochrany před protitankovými raketami. Z kanónu ráže 25 mm se dá vystřelit nejen obyčejný granát, ale i raketa. M-84 (jugoslávský tank, modernizovaná varianta T-72M) to neuměl,“ podotýká spolubesedník Sputniku a zdůrazňuje, že T-72B1 MS je modernější stroj ve srovnání s M-84.
„Cena jednoho takového modernizovaného tanku činí nejméně pět milionů dolarů. Znásobíme-li to 30, bude to 150 milionů dolarů. Dodáme-li k tomu ještě 30 modernizovaných obrněných transportérů BRDM-2 s těžkými kulomety, novou optickou elektronikou a novým pancířem, z nichž každý stojí asi jeden milion dolarů, bude to asi 180 milionů dolarů. A nesmíme zapomínat na šest letounů MiG-29 (byly dodány do Srbska v letech 2017 a 2018),“ podotýká srbský velvyslanec.
Těm, kteří rádi porovnávají, jaká pomoc přichází z Ruska a jaká od NATO, Lazanski doporučuje, aby nezapomínali na to, kolik toho všeho bylo zničeno v důsledku agrese Aliance proti Jugoslávii v roce 1999.
„Podle těch nejskromnějších výpočtů činí škoda 50 miliard dolarů. Takže, pánové ze Západu, račte nahradit alespoň škodu, kterou jste nám způsobili ve válce, kterou jste sami rozpoutali v rozporu s mezinárodním právem. A musíte ji nahradit. Takže když je řeč o částkách ,dobročinných příspěvků‘ ze Západu a o pomoci Ruska, vždy pamatuji na toto číslo – částku škody. Jenom tak můžeme zůstat objektivní,“ zdůrazňuje spolubesedník Sputniku.
Na otázku, jestli by měla Bělehrad znepokojovat reakce Evropské komise, která vyslovila svou nespokojenost s nákupem protiletadlových raketových komplexů Pancir S-1 (Srbsko se domluvilo na nákupu jedné baterie v roce 2019, dodávka byla uskutečněna v únoru a březnu roku 2020), Lazanski odpověděl, že Srbsko je svrchovaný stát, který provádí samostatnou zahraniční politiku, a nehledě na to, že je tato politika spojena s evropskou integrací, nesmíme zapomínat, že Srbsko se drží vojenské neutrality.
„Nehodláme vstupovat do žádného vojenského bloku. A zbraně si kupujeme vycházejíce především ze zájmů vlastní bezpečnosti, a nikoli pod politickým nátlakem. Když se někomu v EU nelíbí, že si kupujeme zbraně od Ruska, Číny, Íránu nebo Turecka, neměli by zapomínat na to, že je kupujeme také od EU. Diverzifikovali jsme náš sortiment vojenské techniky a zbraní, a když se to někomu nelíbí, tak promiňte. Nám se možná také nelíbí, že například Rumunsko si kupuje americké systémy Patriot za čtyři miliardy dolarů, a jsou to přece naši sousedé,“ řekl v závěru Lazanski a poznamenal, že Evropská komise nevyčítá Bulharsku to, že Rusové jim modernizují letouny MiG-29. Podle jeho slov „malí úředníčci EU prostě cvičí přísnost na někom, kdo není členem EU“.