V rozhovoru pro iDNES senátor svůj postoj k přítomnosti zdravotníků z řad NATO na území republiky odůvodnil historickými argumenty.

„Po odsunu sovětských vojsk v roce 1991 jsme říkali, že na našem území už nikdy nechceme žádné cizí vojáky. Dokonce to tehdy prohlašovala i ikona té doby, prezident Václav Havel,“ odkázal na minulost senátor.

Zároveň vyslovil znepokojení nad tím, že místo lékařů mohou přijet i vojáci.

„Obávám se toho, že by se sem rozhodli poslat tankovou brigádu o 300 lidech. Protože to usnesení, které schválil Parlament, to umožňuje. Sice se mluví o zdravotnících, ale projednává se to v systému armády,“ varoval.

Doplnil, že i jeho voliči se na něho obrátili s prosbou, aby nepodpořil tento příjezd, takže učinil dotyčný krok v souladu s názorem svých stoupenců.

V rozhovoru položil i několik otázek, které se týkají vyjadřování českých zdravotníků, kteří podle jeho slov uvádějí, že situaci zvládají.

„Jestliže říkají, že to zvládají, a není důvod, proč by to neměli zvládat dál, tak proč je to potřeba? A když už ano, tak proč by sem neměli přijít civilní zdravotníci? A proč nepřijdou, až to skutečně bude potřeba?“ dotazuje se politik.

Doubrava vyzdvihl, že Severoatlantická aliance je spojencem, ale jedná se o vojáky.

„V roce 1968 k nám také přijela vojska našich tehdejších spojenců – Varšavské smlouvy. A jak jsme byli rádi, když odešla. Vůbec není rozhodující, čí vojska to jsou. Podstatné je, že to jsou vojska,“ zdůraznil senátor.

Svůj zásadní postoj Doubrava ukázal i přirovnáním.

„Samozřejmě bych hlasoval naprosto stejně, i kdyby se mělo jednat o neandrtálce. Prostě tu nechci mít žádná vojska z jiných států,“ uvedl. 

V rozhovoru nechyběla zmínka o tom, jestli se politik v této situaci v horní komoře necítí osamocen.

Doubrava přiznal, že je to tak, ale to není důvod, aby postupoval jinak.

„Mám oproti ostatním jednu výhodu – nejsem členem žádného klubu. Takže si vždy zjistím názory svých voličů a podle nich hlasuji. Jestli jsem osamocen nebo ne, je podružné. Plním závazek voličům,“ prohlásil.