Čarnogurský: Především by Francie měla rozhodným způsobem bojovat proti teroristům, i potenciálním teroristům, a zavést zákonodárství, které by to umožňovalo. A zbavit se zákonodárství, které to neumožňuje. Mezinárodní společenství, zejména Evropská unie, by mělo Francii v tomto jednání podpořit.

A co máte na mysli, když hovoříte o zákonodárství?

Na mysli mám takové zákonodárství, které, jak se ukazuje, nedovoluje účinně zasáhnout i proti potenciálním teroristům. Ve Francii jsou miliony muslimů. Francouzská tajná služba nepochybně má údaje o tom, kteří z nich inklinují k radikálnímu islámu. A to znamená, že by takové islamisty, když se něco stane, měli následně vyslechnout jako svědky, zda o tom činu něco nevědí. A ti, kteří by nějakým způsobem odmítali vypovídat, tak je z Francie vypovědět.

Když mluvíme o EU, jaká by měla být její reakce?

Evropská unie, jak jsem řekl, by měla podpořit Francii v takovém zákonodárství a v takových postupech policie. A dále by se EU už měla zbavit toho nesmyslného podřizování se Spojeným státům americkým a následování jejich politiky, především co se týče Blízkého východu a severní Afriky, stejně jako muslimů všeobecně. EU by měla hlavně zastavit sankce proti Sýrii, povězme to otevřeně – proti „Asadovské Sýrii“. A také se dohodnout s Bašárem al-Asadem ohledně všech migrantů v Evropě, kteří uvedli, že jsou ze Sýrie… Protože do Evropy přišlo mnoho migrantů z různých arabských zemí, a v těchto zemích se již hovoří a píše o tom, že migranty ze Sýrie přijímají snadněji. A tak ti migranti ze všech arabských krajin udávají, že jsou ze Sýrie. A tím, že všichni mluví arabsky, tak – která evropská policie to zjistí?

Já mám konkrétní znalosti o tom, že na Slovensku někteří žadatelé o azyl a o pobyt, kteří používali arabštinu jako mateřský jazyk, uváděli, že jsou ze Sýrie, ale přitom ze Sýrie nebyli. Nicméně, slovenský policista nebyl schopný to zjistit, jelikož – jak rozezná jednu arabštinu od té druhé?

Tedy, pokud by EU zastavila sankce proti Sýrii, tak by všechny migranty, kteří jsou zde ve státech EU a uvedli, že jsou ze Sýrie, měla na základě dohody s Asadovou vládou odsunout zpět do Sýrie. A tím by se zbavila velkého počtu migrantů, kteří sem přišli neoprávněně, protože buď lhali, že jsou ze Sýrie, anebo pokud jsou ze Sýrie, tak se měli zapojit do boje za svobodu Sýrie a její územní celistvost, a neutíkat do zahraničí.

V ruštině tomu říkají „kolektivní vina“. Měla jsem ale spíše na mysli to, postavit se proti radikálnímu islámu…

Kolektivní vina. No, všichni. Jak jsem řekl, tajné služby evropských zemí určitě mají přehled nebo dokonce seznam muslimů žijících v jejich zemích, kteří jsou nakloněni radikálnímu islámu. To znamená, že jsou náchylní i k terorismu. A takové žadatele o azyl, nebo ty, kteří už azyl dostali, je možné vyslechnout jako svědky ohledně toho, co vědí, řekněme, o spáchaném teroristickém činu.

Mimochodem, já mám takovou praktickou zkušenost z 80. let, kdy komunistická policie v Československu vyslýchala nás všechny, které pokládala za disidenty, a dejme tomu, že jsme i disidenty byli, ohledně jakéhokoli činu některého například z chartistů, kdekoli v ČSR. Řekněme, že já jsem s tím neměl nic společného, s tím konkrétním činem, ale vyslýchali nás a případně nás mohli i na čtyři dny zadržet. A takovým způsobem by měly postupovat i evropské státy.

Několik dní jsme sledovali poměrně ostrá prohlášení Ankary proti Emmanuelovi Macronovi. Dnes ale turecké ministerstvo zahraničí vyjádřilo solidaritu s obyvateli Francie a incident označilo za „divoký útok“. Jak byste to mohl okomentovat?

No, víte, nic mimořádného se nestalo. Samozřejmě, ministerstvo zahraničních věcí, v tomto případě Turecka, má zájem o uspokojivé vztahy i s Evropskou unií, i se státy EU, a zejména s Francií. A proto vydalo takové prohlášení, aby mohlo pokračovat ve své diplomatické činnosti. Ale turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svá urážlivá slova o Macronovi neodvolal…

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.