„Ázerbájdžánské ozbrojené síly zahájily 28. října více než 15 útoků na Stěpanakert a Šuši, záměrně zaměřených na budovu mateřského a dětského centra, obytné budovy a některá veřejná zařízení. V Šuši byl zabit jeden civilista, dva byli zraněni. Informace o obětech ve Stěpanakertu jsou upřesňovány,“ cituje Beglarjana kanál Telegram oficiálního informačního centra v Karabachu. Podle jeho slov způsobilo ostřelování ve Stěpanakertu rozsáhlé škody.

Podle Státní služby pro mimořádné situace Republiky Náhorní Karabach byla poškozena celá čtvrtina karabašského hlavního města. „Byla použita vojenská letadla. V důsledku bombardování došlo k poškození nebo úplnému zničení domů a automobilů. Podle předběžných údajů nedošlo k žádným obětem,“ uvádí se na facebookové stránce služby.

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání vojenských akcí, v Karabachu hlásí ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci, neboť tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace a na mnoha místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali konfliktující strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

9. října přijeli ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo to, že Jerevan a Baku souhlasily se zastavením palby v Karabachu od poledne 10. října, výměnou vězňů a těl mrtvých a také se dohodly na konkrétních podrobnostech příměří. Avšak ve stejný den se strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody. Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci na 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažené humanitární příměří od 8.00 místního času 26. října, ale i poté konfliktující strany prohlašují, že ho nepřítel nedodržuje.