V prohlášení Kremlu se uvádí, na co během telefonického rozhovoru přišla řeč.

„Diskutovalo se o vývoji událostí v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad probíhajícími nepřátelskými akcemi i nad stále větším zapojením teroristů ze Blízkého východu do střetů,“ stojí v textu Kremlu.

Stejně tak se poznamenává, že Putin svého kolegu informoval o kontaktech s vedením Ázerbájdžánu a Arménie a o krocích, které byly podniknuty za účelem dosažení předčasného příměří a deeskalace krize.

„Rovněž byla dohodnuta další koordinaci mezi zahraničněpolitickými a obrannými útvary Ruska a Turecka, stejně jako mezi tajnými službami obou zemí,“ dodává se ve zprávě.

Boje v Karabachu se zintenzivnily

Včera jsme informovali o tom, že Ozbrojené síly Ázerbájdžánu ostřelují pozice Karabachu pomocí hlavňového a raketového dělostřelectva a tanků. Uvedla to tisková tajemnice arménského ministerstva obrany Šušan Stěpaňanová.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu naopak obvinilo arménské ozbrojené síly z ostřelování města Tartar z raketometů Smerč.

V Náhorním Karabachu přitom uvedli, že samotné Baku používá reaktivní raketomety. Podle Státní služby pro mimořádné situace neuznané Republiky Náhorní Karabach Ázerbajdžán útočí na města Martunik, Martakert a Askeran z raketometů Grad a Smerč.

Nic na celé situaci zřejmě nezměnilo ani to, že americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo společné prohlášení ministrů zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu Zograba Mnacakaňana a Džejchuna Bajramova o zastavení střelby v Náhorním Karabachu. Příměří vstoupilo v platnost v pondělí 26. října v 8.00 hod (5.00 hod SEČ).

Situace v Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

V noci na 10. října se konaly v Moskvě konzultace ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Do ruské metropole pozval diplomaty prezident Vladimir Putin. Po několika hodinách jednání se strany dohodly na zastavení bojů. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří podnikly Baku a Jerevan v noci na 18. října, ale také marně.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. 

Ázerbajdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.