„Do 17:00 (14:00 SEČ) prudce vzrostla hustota střelby podél hranice Arcachu (název Karabachu - pozn. red.),“ napsala na Facebooku.

Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu naopak obvinilo arménské ozbrojené síly z ostřelování města Tartar z raketometů Smerč.

V Karabachu přitom uvedli, že samotné Baku používá reaktivní raketomety. Podle Státní služby pro mimořádné situace neuznané Republiky Náhorní Karabach Ázerbajdžán útočí na města Martunik, Martakert a Askeran z raketometů Grad a Smerč.

Americké ministerstvo zahraničí zveřejnilo společné prohlášení ministrů zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu Zograba Mnacakaňana a Džejchuna Bajramova o zastavení střelby v Náhorním Karabachu. Příměří vstoupilo v platnost v pondělí v 8:00 (5:00 SEČ).

Poté se však strany navzájem obviňovaly z porušení dohody. Jak uvedla Stěpaňanová, Baku zahájilo dělostřeleckou palbu na pozice neuznané Republiky Náhorní Karabach v severovýchodním směru od kontaktní linie. V Ázerbájdžánu naopak tvrdí, že vojenské jednotky byly ostřelovány ze směru od Jerevanu v jedné z vesnic Lačinského okresu.

Situace v Karabachu

Situace v regionu se vyhrotila 27. září. Baku a Jerevan se navzájem obviňují. V Arménii bylo zavedeno stanné právo a všeobecná mobilizace. Muži ve věku od 18 do 55 let nesmí odjet ze země. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena policejní hodina a částečná mobilizace. Došlo k obětem na životech mezi civilním obyvatelstvem.

Konflikt komplikuje skutečnost, že Baku aktivně pomáhá Turecko (člen NATO). Arménie je zase členem OSKB. Mezinárodní společenství vyzývá strany ke zdrženlivosti.

V noci z 9. na 10. října se v Moskvě konaly konzultace ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Diplomaty pozval do ruského hlavního města prezident Vladimir Putin. Na základě výsledků schůzky se strany dohodly o příměří. Režim příměří vstoupil v platnost 10. října ve 12:00 za účelem výměny zajatců a těl mrtvých lidí prostřednictvím Červeného kříže. Strany se však téměř okamžitě začaly navzájem obviňovat z porušování dohod.

Konflikt v Karabachu

Konflikt v Karabachu začal v roce 1988, kdy Náhorní Karabach oznámil, že vystoupí z Ázerbájdžánské SSR. V průběhu ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie hájí zájmy neuznané republiky, protože Republika Náhorní Karabach není účastníkem jednání.