„Nebudeme odkládat problém (řešení - pozn. red.) severních území pro budoucí generaci, je nutné udělat za ním tečku.  Upřímnou výměnou názorů s Ruskem na nejvyšší úrovni se zaměřujeme na komplexní rozvoj japonsko-ruských vztahů, včetně uzavření mírové smlouvy,“ řekl Suga během svého projevu v parlamentu.

Sugův předchůdce Šinzó Abe aktivně podporoval dialog s Ruskem; absolvoval 27 setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V roce 2018 v Singapuru se fakticky odklonil od základního kurzu Japonska, který spočíval v požadování návratu čtyř ostrovů, a byl ochoten k jednání s Moskvou na základě Společné sovětsko-japonské deklarace. V ní se hovořilo jen o dvou ostrovech - Habomaji a Šikotanu.

Jošihide Suga v září také hovořil s Putinem. Na základě výsledků rozhovoru v Tokiu prohlásili, že nový předseda vlády bude pokračovat v kurzu Abeho.

Na vztahy mezi Ruskem a Japonskem vrhá stín absence mírové smlouvy. Jak však opakovaně zdůrazňovali ruští představitelé, během jednání o podmínkách této dohody se nehovoří o předání ostrovů Japonsku.

V roce 1956 podepsaly SSSR a Japonsko společné prohlášení, ve němž Moskva souhlasila se zvážením takové možnosti při uzavírání mírové smlouvy. Sovětská vláda předpokládala, že problém tímto způsobem ukončí, zatímco Japonsko považovalo dohodu pouze za součást řešení problému, aniž by se vzdalo nároků na všechny ostrovy. Následná jednání nikam nevedla. Stanovisko Moskvy je takové, že ostrovy se po druhé světové válce staly součástí SSSR a ruská svrchovanost nad nimi je nezpochybnitelná.