Lipovská se na začátku svého vyjádření na sociálních sítích věnovala začerňování smluv.

„Tuto středu měla Rada ČT z podnětu generálního ředitele hlasovat o souhlasu s uzavřením nájemní smlouvy o pronájmu nebytových prostor za účelem „v naléhavém zájmu zajistit stravování zaměstnanců (závazek vyplývající z Kolektivní smlouvy) a cateringové služby pro účinkující a štáb při výrobě pořadů (…) Dobré ráno, Sama doma“ v ostravském televizním studiu. Předsedy dozorčí komise Rady ČT Jiřího Staňka a generálního ředitele Petra Dvořáka jsem se ptala, proč má mít nová smlouva začerněné i ty údaje o cenách, které byly v předchozí smlouvě veřejné. Schvalování smlouvy bylo nakonec odloženo na příští jednání tak, aby se otázka transparentnosti vyřešila. Osobně nebudu hlasovat pro schvalování smluv, které jsou začerňovány zbytečně bez závažných důvodů,“ napsala po jednání na svých sociálních sítích.

Dalším tématem byly desítky milionů korun vyplacené umělcům za provoz kanálu ČT 3. V této souvislosti radní upozornila na skutečnost, že Rada není místy dostatečně informována a věci týkající se televize se dozvídá z tisku a veřejně dostupných médií.

„O plánech generálního ředitele týkajících se mnohamiliardového rozpočtu České televize toho mnohdy více řeknou jeho rozhovory v médiích než pravidelný bod jednání Rady ČT „Informace generálního ředitele“,“ uvedla a dodala: „O prodloužení vysílání nového programu ČT 3, který měl původně vysílat jen půl roku, jsem se zase dočetla teprve včera na webu Mediář.cz.“

Program ČT 3 prý z velké části stojí na výplatách za takzvané reprízné, které se platí umělcům za opakování pořadů. Radní se podivila, že se finanční situace televize v posledních letech zlepšila natolik, ab bylo možné reprízné za ČT 3 platit.

„ČT 3 je pozoruhodný zejména tím, že drtivá většina jeho rozpočtu, až 75 milionů korun, jde na takzvané reprízné, neboli odměny umělcům za znovuuvedení díla. V době, kdy generální ředitel ČT poprvé představoval svou myšlenku ČT 3 (v roce 2014 ještě pod názvem ČT Klasik), zdůrazňoval, že její realizace bude záležet na možnostech rozpočtu: „Vzhledem k tomu, že zdroje omezeny jsou, raději půjdu cestou minimálního udržení a stabilizace rozsahu vlastní tvorby,“ uvedl tenkrát. Překvapuje mě, že se „zdroje“ za uplynulých šest let navýšily tak významně, aby bylo možné reprízovné v řádu desítek milionů korun platit,“ napsala na svých sociálních sítích Lipovská.

Exekuce ČT

Na Českou televizi byla uvalena exekuce. Ta na televizi byla uvalena, jelikož odmítla poskytnout informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, jak ji ve sporu s Unií obhájců v pravomocném rozsudku nařídil Městský soud v Praze. Česká televize podala proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Ta ovšem neodkládá plnění rozhodnutí soudu.

V této souvislosti radní uvedla, že postrádá ohledně exekuce ČT „jakékoli informace“.

„Tuto středu generální ředitel mimo jiné uvedl, že ČT dostala třicet dní lhůtu, aby poskytla požadované informace a ČT využila opravní prostředky a návrhu na zastavení exekučního řízení. Pokud ovšem byla exekuce skutečně nařízena ke dni 14. září, jako člen Rady velmi postrádám jakékoli informace o stavu řízení a vývoji exekuce. Od vedení České televize jsem se potřebné informace nedozvěděla,“ konstatovala o poměrech v ČT radní.

Hana Lipovská na závěr svého vyjádření uvedla, že podle jejího názoru generální ředitel ČT Petr Dvořák neumí komunikovat se svým okolím a v televizi vybudoval nefunkční systém řízení.