„V současné době naši ázerbájdžánští bratři postupují kupředu na okupovaných zemích a osvobozují je. Budeme i nadále poskytovat Ázerbájdžánu jakoukoli podporu v boji za osvobození okupovaného území na základě principu ,dva státy - jeden národ’,“ prohlásil Erdogan během vystoupení ve městě Kayseri. 

Turecký lídr rovněž vyjádřil pohoršení nad tím, že některé země, zejména Francie, podporují „okupaci ázerbájdžánských zemí“.

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutávání bojových akcí. Předáci Ruska, USA a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby zastavily bojové akce a zavázaly se zahájit jednání bez předběžných podmínek.  

Poznamenáme, že dle slov arménského premiéra Nikola Pašinjana ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu znovu začal kvůli pozici Turecka. „Tento konflikt by bez tureckého zásahu nezačal. Právě Turecko tlačilo Ázerbájdžán k útoku na Karabach. Na útocích se podílejí turecké jednotky. Ale nejen to. Ázerbájdžánci používají bojovníky ze Sýrie - džihádisty,“ uváděl Pašinjan v rozhovoru pro France24. 

„Je to expanzivní politika. Turecký prezident Erdogan během jednání o příměří prohlásil, že nechce, aby Ázerbájdžán ukončil boje,“ dodával k věci.  

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.