„Jsme ochotni zastavit (bojové akce) už dnes. Už jsem to řekl v průběhu jednání v Moskvě 10. října. Je nutno jen, aby Arménie zastavila palbu. A pak už mají jednat diplomaté,“ řekl ázerbájdžánský prezident.

Vysvětlil, že Arménie musí uznat zásady urovnání konfliktu, které stanovili spolupředsedové Minské skupiny OBSE – Rusko, Francie a USA, a které Ázerbájdžán podle jeho slov už přijal.

„Poté se vrátíme k jednacímu stolu,“ slíbil Alijev.

Ázerbájdžánský předák rovněž tvrdil, že Nikol Pašinjan po svém nástupu do funkce premiéra Arménie „zničil mírový proces svými štvavými prohlášeními a vojenskými provokacemi“.

„Myslím si, že nastal čas usilovat o politické urovnání,“ řekl prezident a podotkl, že status quo a stará linie dotyku už neexistují, vznikla nová realita.

Alijev dodal, že bojové akce v Náhorním Karabachu 27. září nezahájil Ázerbájdžán, ale Arménie. Označil vojenskou reakci Baku za přiměřenou a prohlásil, že jeho země osvobozovala a bude osvobozovat „území, které se uznávají na mezinárodní úrovni za ázerbájdžánská“.

„Naše pozice je jasná: nezastaví-li Arméni palbu, budeme pokračovat v osvobozování našich území,“ řekl prezident.

Když odpovídal na otázku, jestli se nebojí, že zasahování Turecka a příchod přes jeho území do Karabachu bojovníků ze Sýrie může změnit lokální konflikt v regionální, Alijev ujistil, že Turecko není zapojeno do bojových akcí.

„Skutečně, v prvních hodinách arménské ofenzívy vyjádřil turecký prezident (Recep Erdogan) jasnou politickou podporu naší země. Vyzývá ale jen k bezpodmínečnému plnění čtyř rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které žádají, aby Arménie odešla z ázerbájdžánských území, která okupuje,“ řekl hlava ázerbájdžánského státu a zdůraznil, že na území Ázerbájdžánu „není ani jeden zahraniční ozbrojenec“.

Kdy mluvil o budoucnosti Karabachu, Alijev oznámil, že ho vidí jako „prosperující a bezpečnou součást Ázerbájdžánu, kde budou Ázerbájdžánci a Arméni žít v souladu, míru a v důstojných podmínkách“.

Situace v Karabachu

Situace v regionu se vyostřila 27. září. Baku a Jerevan si vyměňují vzájemná obvinění. Všichni účastníci konfliktu vyhlásili úplnou nebo částečnou mobilizaci. Jsou oběti mezi civilisty.

Konflikt se komplikuje tím, že Baku aktivně podporuje Turecko (členská země NATO). Arménie je zase členskou zemí OSKB. Světové společenství vyzývá obě strany ke zdrženlivosti.

V noci na 10. října se konaly v Moskvě konzultace ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Do ruské metropole pozval diplomaty prezident Vladimir Putin. Podle výsledků schůzky se strany dohodly na zastavení palby. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti o poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří podnikly Baku a Jerevan v noci na 18. října, ale také marně.