PSR J1653-0158, neznámý zdroj záření gama, byl poprvé zpozorován v roce 1999. Po deseti letech vědci připustili, že by se mohlo jednat o neutronovou hvězdu, ale od roku 2014 bylo jasné, že je to hustá dvojhvězda.  

V nové studii poskytlo 10 tisíc dobrovolníků vědcům možnost využít kapacity grafických procesorů svých osobních počítačů. Cílem bylo detekovat slabé pulzování gama záření při analýze dat z družice Fermi (Fermi Gamma-ray Space Telescope).  

Pulzace jsou charakteristickým rysem neutronové hvězdy, které se v tomto případě říká gama nebo rádiový pulsar. Pokud je neutronová hvězda součástí dvojhvězdy, znamená to, že má společníka, jehož hmotu přitahuje k sobě a vytváří tím plazma mraku, který je neproniknutelným pro rádiové vlny. Vědci nazývají podobné neutronové hvězdy „černými vdovami“, pulsar tedy lze detekovat díky jemným vibracím v gama záření. 

Ukázalo se, že PSR J1653-0158 je skutečně pulsar, který se otáčí kolem své osy rychlostí 30 tisíc otáček za minutu, což z něj činí jeden z nejrychlejších objektů svého typu. Jeho magnetické pole je neobvykle slabé pro neutronové hvězdy a jeho hmotnost je o něco větší než dvě hmotnosti Slunce. Hmotnost jeho družice dosahuje přibližně jednoho procenta hmotnosti Slunce. 

Dříve jsme psali o tom, že vědci objevili shluk hvězd s tak nízkým obsahem těžkých kovů, který dříve nebyl považován za možný. Jde o shluk RBC EXT8 z galaxie Andromeda, který obsahuje přibližně 800krát méně těžkých kovů ve srovnání se Sluncem. Dle vědců nový objev zpochybňuje předchozí představu o tom, kolik kovů je zapotřebí, aby mohla vzniknout hvězda.