Ladislav Petráš: V poslední době, zvláště v souvislosti s extrémně rostoucí křivkou pozitivních případů COVID-19 a ruku v ruce s pokračujícím politikařením jak vládní koalice, tak i opozice, se situace uvnitř naší společnosti neustále zhoršuje. Tato doba s sebou tudíž přináší i řadu otázek. Mezi ně patří i ta, zda ještě žijeme v demokratické zemi? Je to otázka legitimní. Zneužívá se demokracie k prosazování práv bez povinností a odpovědnosti, prosazování svobody bez spravedlnosti. V takové atmosféře se nemůžeme divit tomu, že značná část lidí má velké problémy s tím, aby dodržovali nařízená opatření.

Konkrétní příkladem tohoto stavu je také nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí. Jsem zvědavý, jak si naše policie a soudy poradí nejen s těmi, kteří na Staroměstském náměstí vyvolali bitku s policií, ale také s těmi, kteří zneužili Zákona o právu shromažďovacím (84/1990 Sb.). Jen připomenu to, že v době nouzového stavu na jaře tohoto roku byl na 1,5 roku vězení odsouzen člověk, který ukradl pět kusů pečiva. 

Demonstrace na Staroměstském náměstí probíhala také v době, kdy je vyhlášen nouzový stav. Došlo při ní nejen k velkým nákladům na policejní akci (což jsou peníze, které mohly být využity k nákupu zdravotnického materiálu atd.), ale také ke zranění mnoha nevinných lidí. Uvidíme, zda ta socha se zavázanýma očima představující spravedlnost má tyto oči zavázané proto, aby měřila všem stejně, nebo je má zavázané proto, aby neviděla tu anarchii, která pomalu, ale jistě nahrazuje demokracii.

Jak byste jako vojenský specialista popsal zákrok policie? Byl adekvátní, nebo ne?

Ladislav Petráš: Já nejsem specialista na policejní taktiku. Ale to, co jsem viděl a slyšel, musím vyjádřit svoje velké zklamání z profesionality tohoto zásahu. Tím se vůbec nechci dotknout těch řadových policistů, kteří stáli na tom náměstí. Ti dělali jen to, jak byli připraveni (nepřipraveni) svými nadřízenými a jak jim bylo veleno. Již jen to, že krizovému štábu, v čele s ministrem Hamáčkem, bylo dostatečně dlouho před demonstrací známo, že se ho oficiálně zúčastní i známí rváči z řad příznivců z několika fotbalových oddílů, je mělo vést k tomu, aby udělali všechna opatření a zabránili takovéto akci.

Navíc, v den demonstrace, na pražském nádraží při kontrole části těchto fanoušků zjistili, že někteří mají u sebe pyrotechniku a jiné prostředky (včetně střelné zbraně), které zákon 84/1990Sb. na demonstracích zakazuje. Tato skutečnost a to, že již od samého začátku demonstrace byly porušeny podmínky stanovené zákonem, měla být demonstrace rozpuštěna hned na svém počátku. Nic z toho se nestalo. Navíc, 1. náměstek policejního prezidenta, brig. generál Mgr. M. Vondrášek prohlásil: „...sama skutečnost, že někteří, zdůrazňuji někteří z účastníků tohoto shromáždění nedodržují krizové opatření vlády, nebylo důvodem k rozpuštění shromáždění.“ 

Praktické provedení zákroku mně připadalo značně chaotické. Podle mého názoru chyběla součinnost mezi jednotlivými celky zasahujících policistů. Jak je možné, že se do jejich sestavy mohli dostat agresivní chuligáni a ohrožovat je zezadu? Jak je možné, že čtyři zasahující policisté nesli, každý za jednu končetinu, zatčeného a nechráněni procházeli davem demonstrujících? Přitom měli u pasu osobní zbraň, o kterou mohli v každém okamžiku přijít? To je jen několik postřehů laika. Takových porušení obecných zásad tam bylo podstatně víc.

Myslím, že těch 25 zraněných policistů těm, kteří odpovídají za nezodpovědná rozhodnutí ohledně povolení této demonstrace a za způsob přípravy a provedení zásahu, asi nepoděkuje. Mám jen obavu z toho, jak bude krizový štáb a ministr Hamáček postupovat dne 28. 10., na který je svolána další demonstrace. Ta se má odehrát na výzvu občanských aktivistů na náměstí Republiky. 

Jak uchovat demokracii na pozadí nezbytných zákazů během epidemie?  Ta tvrdá policejní opatření, která byla uplatněna k rozehnání demonstrace na Staromáku, nestanou se běžnou praxí, až epidemie skončí a život se vrátí k normálu? Váš názor?

Ladislav Petráš: Nemůžeme zaměňovat demokracii za anarchii. Právo s sebou nese také povinnost a odpovědnost. Svoboda není možná bez spravedlnosti. Pokud nejsou dodržována stanovená pravidla, nastává anarchie. Ta s sebou přináší zmatek, chaos, bezpráví. Nikdo není za nic odpovědný. To přece nechceme. To není demokracie.

Pokud v demokratické zemi nastane situace, která ohrožuje občany, musí politici, kteří dostali důvěru občanů, řídit stát a starat se o bezpečnost a rozvoj země. Musí přijímat adekvátní opatření k tomu, aby splnili své poslání. To znamená, že mohou a pokud je to nezbytné, tak musí po dobu nezbytnou přijmout i taková opatření, která dočasně omezují některá práva a svobody občanů.

Je samozřejmé, že po skončení dané hrozby se tato opatření postupně ruší. V opačném případě se nejedná o realizaci mandátu vyplývajícího z demokratických voleb, ale jedná se o prachsprosté politikaření nezodpovědných politiků. Ale vše je v rukou lidí. Ti si musí, i na základě zkušeností z posledních dnů a měsíců, uvědomit, koho volí. Uvidíme, zda tuto zkušenost voliči využijí ve volbách, které nás čekají v příštím roce. Každopádně ale myslím, že návrat k normám běžného svobodného života bude obtížný. Koronavirová zkušenost tak či onak zanechá své stopy…

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.