Způsoby a principy řešení současných ekonomických problémů v různých státech nepřispívají k jejich skutečnému vyřešení, ale spíše naopak, myslí si česká ekonomka a blogerka Markéta Šichtařová. Největší kritika z její strany padá na hlavy vedení centrálních bank, které se podle ní nevyznají v základních principech ekonomické politiky. Tvrdí totiž, že si pletou příčinu s následkem, peníze a bohatství jsou důsledkem lidské práce, zatímco úrokové sazby jsou skutečnou cenou peněz.
„Jednou z nejodpornějších demonstrací takového nepochopení jsou záporné úrokové sazby, kterými centrální banky předstírají ‚léčení’ korona-recese. Je to ale nic než jeden velký omyl; záměna příčiny a následku,“ říká česká ekonomka.
„Centrální banka je ale jiným typem instituce než banka soukromá. Na svou současnou pozici se Lagardeová nedostala díky odbornosti, ale díky politice… Jinými slovy, problém moderních centrálních bank je, že je nevedou bankéři s perfektními znalostmi monetární teorie, ale politici,“ vymezila podstatu problému Markéta Šichtařová.
Evropská centrální banka vloni nastavila rekordně záporné úrokové sazby za účelem vzbudit ekonomický růst, avšak marně. Jak podotýká Šichtařová, těmito opatřeními ECB ve skutečnosti dosáhla opačného výsledku, ekonomický růst se totiž snížil ještě více. Ani tyto neúspěšné pokusy nevedly k výrazné korekci jejich politiky, protože jakákoliv značná změna kurzu je v rozporu se zájmy určitých skupin či politiků.
„Dokud se aktuální
liberálně-levicová politická vlna nepřežene, záporných úroků se nezbavíme,“ dospívá k závěru ekonomka.
Setrvání kurzu na záporné úrokové sazby může vést k tomu, že se ocitneme v situaci, že když máme ztrátové účty v bankách, stejně tak budou ztrátové i penzijní fondy. V konečném důsledku to všechno bude mít zhoubný dopad na konkurenceschopnost celé evropské ekonomiky.