O co jde? O společenské dopady koronavirové krize. Jsou tu ty zmatené, až chaotické kroky vlády. Každý týden roste počet nakažených a mění se opatření. Co platilo před pár dny, třeba kde se nosí roušky nebo jaká zařízení mohou být otevřena, neplatí.

Na včerejší tiskové konferenci po jednání vládního kabinetu se novinářka z webu Novinky.cz zeptala ministra zdravotnictví Romana Prymuly, jestli má česká vláda konkrétní dlouhodobý plán odvíjející se od růstu počtu nakažených. Pan Prymula odpověděl, že plán na šest týdnu vláda měla, ale nárůst nakažených byl tak prudký, že se plán musel „modifikovat“. Jinými slovy se současnou situací nikdo nepočítal.

Je tady také kauza „debil“, která českou politiku určitě nezkrášlí. A vlastně se nám ani nechce rozebírat, jestli invektiva adresovaná premiérovi Babišovi od ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové byl záměr, jak zvýšit volební preference ČSSD, úlet nebo cílená podpásovka České televize. Stalo se.

Jedna věc je vidět. Někteří naši spoluobčané toho mají dost. Ti aktivnější v neděli byli na Staroměstském náměstí v Praze. Sešlo se jich tam několik stovek. Média hlavního proudu se o projevy nezajímala. V hlavních zpravodajských relacích se objevila bitka policie s demonstranty. Proti odpůrcům vládních protikoronavirových opatření policejní složky použily vodní děla, slzný plyn a jízdu.

Ti, kteří se nechtějí bít s policií, svou pozici vyjádřili jinak. Sociologům řekli, jak se staví k hnutí ANO Andreje Babiše. Věru, nic dobrého z toho pro premiéra nevzešlo. Volby do Sněmovny by v současnosti vyhrálo hnutí ANO, dál ale ztrácí. Podle průzkumu Kantar CZ by přišlo proti srpnu o tři procentní body, aktuální zisk 24,5 procenta je nejhorší výsledek od voleb v roce 2017. Druzí Piráti jsou za vládnoucím hnutím jen o 5,5 procenta. Třetí je ODS s 13,5 procenty. Do Sněmovny by se nedostaly KSČM a ČSSD, které jsou pod pětiprocentní hranicí.

Koronavirová pandemie odezní a v Česku za rok budou vládnout Piráti se Starosty či ODS s lidovci a TOP 09?

Na společenské dopady koronavirové krize se Sputnik zeptal známého sociologa a politického analytika Jana Klána.

„Koronavirus neradikalizuje společnost, ani opatření proti zamezení jeho šíření. To, co se odehrálo v Bratislavě a Praze, nemá s radikalizací nic společného, protože demonstrace byly zneužity skupinami různých sportovních chuligánů k tomu, aby se někde vybouřili, zařvali si a dělali nepořádek. Původní záměr demonstrací byl protest proti nošení roušek a zavádění restrikcí ze strany vlády. To lze ještě chápat, protože ve společnosti se vyskytuje (a vždy se bude vyskytovat) mnoho lidí, kterým omezení vadí.

Kdyby tedy svolavatel akce v Praze dodržel limit 500 osob s rozestupy a rouškami, tak se nic nedělo. Dalo by se jasně najevo, že s něčím nesouhlasím, ale pokud na místě je více lidí, než jaký je limit stanovený ministerstvem, tak policie zakročí. Vyzvala organizátory, aby akci ukončili, a když po policii někdo hází dlažební kostky, tak musí přijít reakce ze strany represivního sboru a je to dobře. Postup policie v této souvislosti plně schvaluji, protože zde máme nouzový stav a ten zde není jen tak pro nic za nic. Představte si, jak by asi bylo proti podobným lidem zakročeno na západ od nás? Předpokládám, že ještě tvrději, a to navíc v nouzovém stavu," říká expert.

Zcela zřetelně je vidět, že padají preference hnutí ANO Andreje Babiše. Je to spojeno s koronavirem?

„Určitou roli hraje současná situace, kdy vláda celý problém podcenila, Andreje Babiše nevyjímaje. Když se podíváte opět na chaotické řízení krize a pandemie, tak v řadě očích hnutí ANO selhává, a to se posléze odráží na preferencích. Kdyby se Andrej Babiš choval jako na jaře, tak by jeho hnutí bylo pořád na výsluní, ale čím více chaosu se do řízení vnáší, tak nastává problém, kdy společnost ani neví, co vlastně platí a od kdy," míní pan Klán.

A je propad preferencí ANO výkyv, který se po zvládnutí krize muže vrátit?

„To je zásadní otázka. Předpokládám, že i když vláda v boji obstojí a je jedno, zda s restrikcemi, lockdownem nebo něčím jiným, tak její pověst bude mírně pošramocena. Pokud ale ministr zdravotnictví Roman Prymula celou věc zvládne, tak může být použit jako žolík, kdy se řekne: podívejte se, on to zvládl.

Musíme si uvědomit, že ministr zdravotnictví je sice nestraník, ale nominovaný hnutím ANO. Můžeme tedy předpokládat, že příští rok u sněmovních voleb bude toto použito – pokud samozřejmě v boji s virem uspěje. Pokud nikoliv, tak na koni bude pravicová opozice, která bude říkat, že vláda nic nedělala, byť se snažila, ale my bychom to dělali mnohem lépe," míní sociolog.

Máte vysvětlení pro to, proč vláda nebyla na druhou vlnu koronaviru připravena?

„Zde se mi jako sociologovi podařilo vysledovat, že vláda podcenila letní utlumení viru, byť zde s námi stále byl. Pod tlakem pravicové opozice, která volala po zrušení restrikcí, všechno uvolnila. Lidé mohli cestovat, volně se pohybovat a nákazu šířit všude kolem. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Vláda byla od odborníků informována, že přijde druhá vlna a že se omezení mají uvolňovat s rozumem a ne úplně. Zde je patrný rozdíl mezí námi a neustále skloňovaným Švédskem, kde se jim epidemii daří do jisté míry zvládnout. Je to způsobeno hlavně tím, že ve Švédsku se již na jaře nastavily nějaké restrikce a ty platily pořád. U nás ale pravicová opozice volala po svobodě a demokracii. Jaké to paradoxy naší polistopadové reality. Když nevíme co by, tak vše schováme pod roušku demokracie a individuální svobody. Výsledkem jsou tisíce nakažených denně. Za rozšíření nákazy de facto tedy může pravicová opozice, která pod rouškou svobody umožnila viru se bezmezně šířit mezi obyvatelstvem. Částečnou odpovědnost má samozřejmě i vláda, která tomuto tlaku podlehla.

Další věcí, která zde hraje roli, je také nátlak různé lobby, která je přímo závislá na cestovním ruchu a honbou za zážitky. Tedy letecká lobby, cestovní, hotelová atd. I tyto různé lobby silně tlačily na vládu, aby restrikce v cestování zrušila co nejrychleji. Vláda se tedy ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně neustále „řvoucí“ pravicová opozice cosi o individuální svobodě a na straně druhé silná lobby. Svůj díl odpovědnosti ale za současnou situaci mají všichni. Dokonce i odborníci, kteří přes léto málo apelovali na politické elity. Tuto věc dokonce přiznal i ministr Prymula ve svém projevu, kde jasně řekl, že i on má chyby a přijímá část viny za to, že nebyl přes léto dostatečně důrazný. To už je ale minulost. Nyní se všichni musí vzchopit a dodržovat různá opatření, která jsou na společnost kladena. Je totiž nad míru jasné, že restrikce jsou to jediné, co nám může pomoci, aby nás nákaza nesemlela úplně. Zde mám na mysli hlavně zdravotní systém, který by pod náporem mnoha nemocných mohl začít kolabovat.

Nejsem sice odborník na epidemiologii, ale z dat, která jsou k dispozici celosvětově ze stránek Worldometer, můžeme vidět, kde zdravotnictví selhává a z jakého důvodu. Je to zejména v USA, Velké Británii, kde si lidé zdravotní pojištění musí platit sami. Ano tyto země jsou inspirací pro naši pravicovou scénu a můžeme tedy jasně dedukovat, co by se odehrálo, kdyby se pravice podporovaná Piráty dostala k moci. Nastal by ještě větší chaos, protože pravice z logiky věci nerada sahá k omezením a vše nechává na volné ruce, tak jako v oblasti volného trhu. Tohle by si lidé měli také uvědomit, na čem jsou naše pravicové strany postaveny a kde hledají inspiraci," říká politický analytik Jan Klán.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.