Vědci našli niť z rostlinných vláken s odhadovaným stářím asi šest tisíc let, dřevěnou figurku, šněrovací boty datované třetím tisíciletím před naším letopočtem a také další vzácnosti. Všechny předměty se zachovaly ve výborném stavu, protože je led ochránil před hnilobou.

Vědci zároveň chápou, jaký ničivý vliv mají změny klimatu na životní prostředí, ale také to má své plusy. Tající ledovce umožňují značné rozšíření představ o lidech, kteří žili v horách před tisíci lety. Ve vědě se také objevila nová oblast pod názvem ledovcová archeologie.

Dlouhou dobu si odborníci mysleli, že pravěcí lidé neopouštěli vysoké hory, ale nedávné výzkumy svědčí o opaku. V září archeoložka Regula Gubler a její tým v průsmyku Schnidejoch objevily provaz, kterému je podle vědců také přes šest tisíc let.

V roce 2003 jiná skupina vědců, která ve stejné oblasti ve výšce téměř tři tisíce metrů prováděla vykopávky, našla bednu se šípy, které patří do třetího tisíciletí před našim letopočtem.

Na základě výsledků podobných vykopávek se vědci domnívají, že se lidé vydávali do hor, kde hledali krystaly a různé minerály.

V Peru objevili obří geoglyf kočky 

Archeologové objevili na planině Nazca v Peru obří obrazec kočky datovaný do přibližně 200-100 let před naším letopočtem, píše The Guardian.

„Obrazec byl sotva viditelný a mohl zmizet, protože se nachází na strmém svahu, který je náchylný k přirozené erozi,“ sdělilo peruánské ministerstvo kultury.

Obrazec byl objeven při úpravě stezky k jedné z rozhleden.

Archeologové očistili geoglyf a provedli konzervaci. Délka kamenné kresby činí asi 37 metrů, šířka čar je 30-40 centimetrů.

Sdělil, že pátrání po nových obrazcích velmi usnadňují bezpilotní stroje. Během několika posledních let bylo v Peru objeveno na 100 starých kreseb menší velikosti.

V roce 1994 byla planina Nazca, na které byly první geoglyfy objeveny na začátku 20. století, zapsána do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.