„V nové rezoluci odsuzující turecké útoky na americkou armádu <...> požaduje Tulsi Gabbardová odchod Ankary z NATO,“ uvádí se ve zprávě.

Uvádí se také, že podpora Ázerbájdžánu v konfliktu v Karabachu, kterou poskytuje Turecko, je v rozporu s postojem NATO. Autoři dokumentu dále hovoří o zapojení militantů ze strany Ankary v Náhorním Karabachu a také o účasti tureckých F-16 v operacích v bojové zóně.

Zdroje v syrské opozici předtím informovaly agenturu Sputnik o plánech Ankary převést skupinu žoldáků do Ázerbájdžánu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan popřel údaje o vyslání ozbrojenců ze Sýrie do Náhorního Karabachu a později obvinil Rusko, USA a Francii z poskytování vojenské podpory Arménii.

O tom, že Turecko používá v Karabachu teroristy, hovořil i syrský prezident Bašár Asad v rozhovoru pro agenturu Sputnik. Kromě toho podle Služby vnější rozvědky RF jsou radikálové skutečně zatahováni do zóny konfliktu. Podle ředitele úřadu Sergeje Naryškina jde o stovky nebo dokonce tisíce žoldáků.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev naopak prohlásil, že Baku nepoužívá militanty v Karabachu, a také zdůraznil, že nikdo nedokáže předložit důkazy o účasti žoldáků v bojových akcích.

Konflikt v Náhorním Karabachu

Boje na kontaktní linii v Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutávání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert.

Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace. Lídři Ruska, USA a Francie vyzvali nepřátelské strany k urovnání konfliktu a zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.