Ázerbajdžánská generální prokuratura předtím uvedla, že rakety vystřelené arménskými ozbrojenými silami údajně dopadly ve vzdálenosti 250 metrů od ropovodu Baku-Novorossijsk.

„Zpráva vydaná ázerbájdžánskou prokuraturou, že Arménie se údajně zaměřila na ropovod Baku-Novorossijsk, je naprosto falešná a lež ani není třeba komentovat,“ napsala Stěpanjanová na Facebooku.

Baku počítá zabité ázerbájdžánské občany v Karabachu

Od začátku bojových akcí v Karabachu bylo v Ázerbájdžánu zabito 61 civilistů, 282 lidí bylo zraněno, 1846 domů bylo zničeno, uvádí generální prokuratura republiky.

„Od 27. září 2020 do dnešního dne bylo zabito 61 civilistů, 282 lidí bylo zraněno. Kromě toho bylo poškozeno 341 civilních objektů, 1846 soukromých domů, 90 vícepodlažních obytných budov,“ uvedla tisková služba generální prokuratury.

Lavrov vyzval k ukončení eskalace situace kolem Karabachu

Je nutné přestat zesilovat konfrontační rétoriku a zastavit bojové akce v Náhorním Karabachu, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po jednání s generální tajemnicí Rady Evropy Marií Pejčinovičovou Buričovou.

Lavrov uvedl, že informoval kolegy ze sekretariátu Rady Evropy o tom, jak Rusko vidí situaci v Karabachu a jaké kroky v tomto směru podniká.

„Jsme přesvědčeni, že nejdůležitější věcí, která nyní pravděpodobně nevyžaduje velké úsilí, je okamžitě přestat eskalovat konfrontační rétoriku mezi stranami i prostřednictvím odpovědných mezinárodních hráčů. To nevyžaduje žádné velké úsilí. Dalším naprosto nezbytným krokem, který je třeba učinit současně s ukončením konfrontační rétoriky, je zastavení bojových akcí, zastavení útoků na civilní cíle, a samozřejmě právě ten požadavek obsažený v prohlášení prezidentů Ruské federace, Spojených států a Francie jako vedení států spolupředsedů

Minské skupiny OBSE. Totéž je obsaženo v moskevském dokumentu, který podepsali s naší pomocí ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie 10. října, což potvrzuje i dokument, na němž se 18. října dohodli ve snaze znovu zastavit krveprolití,“ zdůraznil ministr.

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.