Český internet posledních dnů a týdnů je zaplaven příběhy lidí s těžkým průběhem epidemie Covidu s řečnickou otázkou „opravdu jen chřipečka?“

Autoři článků mají pravdu. Onemocnění covidem rozhodně nelze brát na lehkou váhu. I když u většiny lidí má onemocnění lehký průběh, u tří procent populace dochází k závažným komplikacím. Přitom v každé civilizované společnosti by záchrana lidského života měla být na prvním místě, i když si to může vyžádat jisté ekonomické ztráty.

Je tady ale i druhá pravda. Ani tolik podceňovaná chřipka ve skutečnosti není banálním onemocněním. I ona je v řadě případů spojená s velkými zdravotními komplikacemi, někdy končící smrtí pacienta.

V roce 2013 v pořadu OVM z úst tehdejšího hlavního hygienika pana Valenty zazněla tato slova o nedávných chřipkových epidemiích.

My jsme tady třeba neměli loňský rok prakticky žádnou epidemii, ale v tom roce 2010 až 2011 tady byla větší epidemie. Měli jsme tady v letech 1985 nebo v letech 1995, to jen pro představu, aby si udělali diváci, v tom roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2, tedy ne tím současným, tak to uvádím jen z toho důvodu, že někdy slýcháme nebo často je pokládaná otázka, jestli ten virus AH1N1 je nebezpečnější než ten H3N2. Tak toto to nelze brát, ty viry se proměňují v čase.

V roce 1995 mi bylo 24 let a televizní zpravodajství jsem sledoval každý den. Přesto si na chřipkovou epidemii v té době již nepamatuji. I když i tehdy byly zavřeny základní a střední školy. Je to jistě proto, že se epidemie těšila mnohem menší publicitě než je tomu dnes a údaje o statistice obětí nezdobily titulní stránky novin a zpravodajství. Ostatně televizní reportáž o uzavření škol v prosinci roku 1995 je ke zhlédnutí na internetu stále.

V televizi vystoupil prezident Zeman. Ač jsem pana prezidenta volil, projev se mi příliš nelíbil. Nemyslím, že lze prevenci onemocnění zjednodušit na nošení roušky. Zároveň fakt, že jsou zde lidé s jiným názorem, ještě by neměl být důvod jejich veřejného pranýřování. Proč by zubař či kardiochirurg nemohli k věci vyslovit svůj názor? Ostatně i sami epidemiologové a virologové se v názorech na šíření a prevenci onemocnění často dosti liší. Není to tak dávno, co epidemiolog Roman Prymula o nošení roušek při chřipkové epidemii se vyjádřil pro média takto:

„Je to nesmysl. Naopak, manipulace s rouškami vede k většímu riziku. Lpí na ní bacily. A ty se při jejím sundavání snáze dostanou na ruce. Proto bych spíše doporučil časté a důkladné mytí rukou,“

I když je situace s nárůstem počtu nakažených vážná, myslím, že ve stavu zdravotní apokalypsy ještě stále nejsme. V této souvislosti včera zazněla na tiskové konferenci vedoucího Klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví pana Černého:

„Čeká nás pár těžkých týdnů, kolaps zdravotní péče však nehrozí“.

Jistě by se nakonec mohlo stát, že slova pana Černého jsou až příliš optimistická. Věřme však, že jsou reálným odhadem.

Domnívám se, že v této době vedle dodržování potřebných hygienických opatření, by jsme měli klást hlavní důraz hlavně na náš životní styl jako je zdravá strava, pohyb v přírodě na čerstvém vzduchu, dostatek odpočinku a spánku a hlavně nepodléhání panice a stresu, který vždy velmi výrazně snižuje lidskou imunitu a napomáhá šíření nejrůznějších infekcí, včetně Covidu. Škoda, že i toto pan prezident a jiní veřejní představitelé nezmiňují.