Podle informací byl glycin objeven s pomocí Atacamské velké anténové mřížky. Radioteleskop ve středních šířkách planety objevil příznačnou linii pohlcování glycinu na frekvenci 261.87 gigahertzů. Signál byl silnější kolem rovníku, ale v okolí pólů zachycen nebyl.

„V astrofyzice, chemické fyzice a biofyzice mají způsoby syntézy nejjednodušší aminokyseliny glycin z jednoduchých molekul velký význam pro chemickou evoluci a původ života,“ míní autor výzkumu.

Podle názoru odborníků může tento objev svědčit o existenci raných forem života v atmosféře Venuše.

Prozkoumání atmosféry Venuše se stalo zvlášť aktuální poté, co vědci z Massachusettsu a Cardiffu sdělili, že v oblacích planety objevili plyn fosfan, který může svědčit o existenci života na planetě.

Objev mezi vědci vyvolal senzaci, proto průzkumníci z NASA prostudovali archivní měření. Ukázalo se, že fosfan byl objeven v atmosféře Venuše již před 42 lety. Poté začali v Roskosmosu a NASA mluvit o výpravě k Venuši.

Průzkum Venuše

Připomeňme, že se ruský projekt průzkumu Venuše skládá ze tří misí v letech 2029-2034. První, Venera-D, s vypuštěním v listopadu 2029, má prozkoumat povrch, atmosféru, vnitřní strukturu a plazma kolem planety. Úkol druhé mise spočívá v pokračování průzkumu atmosféry planety. Třetí mise, v červnu 2034, má za úkol dopravit na Zemi vzorky atmosféry, aerosolů, a možná také půdy z Venuše.

Tento program může být doplněn také o mimořádnou výpravu v roce 2027, a sice stanici pro průzkum eventuálních příznaků života v atmosféře.

NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) učinil dne 15. září prohlášení, že nadešel čas věnovat svou pozornost v první řadě Venuši. Astronomové totiž objevili v horních vrstvách atmosféry planety záhadné stopy fosfanu. Tato sloučenina je produkt životních funkcí živých organismů.