Pašinjan je například přesvědčen, že Ázerbájdžán zaútočil na Náhorní Karabach z podnětu Turecka.

„Tento konflikt by bez tureckého zásahu nezačal. Právě Turecko tlačilo Ázerbájdžán k útoku na Karabach. Na útocích se podílejí turecké jednotky. Ale nejen to. Ázerbájdžánci používají bojovníky ze Sýrie - džihádisty,“

uvedl Pašinjan v rozhovoru.

Domnívá se také, že se Turecko na Jižním Kavkaze drží stejné strategie jako i ve Středomoří proti Řecku a Kypru nebo v Libyi, Sýrii a Iráku. „Je to expanzivní politika. Turecký prezident Erdogan během jednání o příměří prohlásil, že nechce, aby Ázerbájdžán ukončil boje,“ řekl arménský premiér.

Pašinjan mimo to v rozhovoru prohlásil, že Arméni žijící v Náhorním Karabachu nebudou schopni přežít, pokud Ázerbájdžán převezme kontrolu nad územím.

„Arméni Náhorního Karabachu čelí existenční hrozbě a řešení u tohoto problému může být jen jediné - mezinárodní společenství musí uznat právo Náhorního Karabachu na sebeurčení v rámci principu ,odtržení kvůli záchraně‘. Protože Náhorní Karabach, Arméni Náhorního Karabachu nedokážou přežít pod kontrolou Ázerbájdžánu,“ řekl Pašinjan.

Premiér poznamenal, že nedávno byl zveřejněn videomateriál o bombardování hlavního města Náhorního Karabachu Stěpanakertu, který natočili zástupci mezinárodních médií.

„Upozornil jsem, že na těchto záběrech, v místech, kam se shazují bomby, chybí nejen vojenská infrastruktura, ale vůbec nějaký voják. To se dělá v rámci genocidní politiky. Úkolem Alijeva (ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, pozn. red.) a Ázerbájdžánu je stejně jako dříve genocida Arménů Náhorního Karabachu, tedy zabití, deportace a provedení etnické čistky,“ je přesvědčen Pašinjan.

Proto je podle něj důležité, aby mezinárodní společenství uznalo nezávislost Náhorního Karabachu. „A jsem mimochodem rád, že v Evropě tento proces už začal na úrovni místní samosprávy, městských rad. A doufáme, že se bude šířit,“ prohlásil premiér.

Prohlášení arménského prezidenta ohledně uznání nezávislosti Karabachu

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes k tomu poznamenal, že i sám Jerevan uzná nezávislost Náhorního Karabachu, pokud bude jasné, že Baku nemá v úmyslu situaci vyřešit pokojně. Podle jeho slov Jerevan „pozastavil“ proces uznání nezávislosti Republiky Arcach z toho důvodu, aby „nekomplikoval“ jednání a vyřešil konflikt v oblasti pomocí diplomacie.

„Jedná se o jakýsi tunel. A pokud je na konci tunelu světlo, světlo konečného mírového řešení problému Náhorního Karabachu, pak tehdy můžeme ještě počkat. Pokud světlo vidět není (to znamená, že se ukáže, že Ázerbájdžán za podpory Turecka v žádném případě nepůjde cestou jednání), tehdy Arménie uzná nezávislost Karabachu,“ vysvětlil v rozhovoru pro Kommersant.

Jak dodal prezident, byl by rád, kdyby „světlo na konci tunelu nezhaslo“.

Konflikt v Náhorním Karabachu 

Připomeňme, že mezi Arménií a Ázerbájdžánem došlo ke druhému pokusu o příměří. O tom prvním se jednalo 9. října. Tehdy dorazili na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie. Společně jednali více než 10 hodin. Následně se dohodli na příměří mezi Jerevanem a Baku počínaje polednem 10. října, výměně vězňů a těl mrtvých a také na tom, že dodatečně projednají konkrétní detaily příměří.

Ve stejný den se však začaly obě strany navzájem obviňovat z porušení příměří. Ke druhému pokusu o humanitární příměří došlo v noci ze 17. na 18. října. Nutno podotknout, že jen za několik hodin od dohody však Ázerbájdžán i Arménie oznámily, že příměří nedodržela druhá strana. Mluvčí arménského ministerstva obrany Šušan Stěpanjanová uvedla, že Ázerbájdžán zahájil útok na jihu Karabachu na hranici s Íránem.

Boje na kontaktní linii v Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutávání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert.

Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace. Lídři Ruska, USA a Francie vyzvali nepřátelské strany k urovnání konfliktu a zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.