Podle jedné z autorů daného výzkumu, docentky Maji Jagodičové, pokus na myších ukázal, že na míře aktivity ATG7 závisela míra projevu symptomů choroby.

Zmiňme, že gen ATG7 pomáhá buňkám nervové soustavy zbavit se poškozených obalů neuronů, čímž přispívá k obnovení buněk. V případě jeho snížené aktivity se u myší vyvíjely chronické záněty a zhoršovaly se symptomy roztroušené sklerózy.

Zaktivizovat činnost genu se podařilo s pomocí trehalózy, disacharidu obsaženého ve vodních řasách a houbách. Za jistou dobu se tedy zdravotní stav myší zlepšil.

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění nervové soustavy, které může způsobit obrnu, slepotu a následně i smrt.

Loni v květnu vědci učinili prohlášení, že se riziko vzniku roztroušené sklerózy dá snížit konzumací červeného masa. Odborníci tvrdí, že zbrzdit vývoj choroby pomůže i malá porce této potraviny konzumovaná za den.

Vědci vypočítali ten nejnešťastnější věk

Nejtěžší věk pro člověka je mezi 47. až 48. rokem života, zjistili vědci. Uvedli, že to prakticky nezávisí na zemi, pohlaví, vzdělání, rodinném stavu a ani společenském postavení. Proč jsou lidé stejně nešťastní ve stejném věku a kdy toto temné období skončí?

Vědci z Dartmouth College a Národního úřadu pro ekonomický výzkum (USA) vypočítali, že lidé ve vyspělých zemích jsou hluboce deprimovaní ve věku 47 let a v rozvojových zemích ve věku 48 let a dvou měsíců. Rusko, Čína a Mexiko trochu vyčnívají - tam krize přichází o něco dříve, ve věku 43 let.

Výzkumníci dospěli k těmto závěrům analýzou dat ze 132 států. Jedná se především o výsledky průzkumů, které měří úroveň štěstí. Jak se ukázalo, křivka štěstí má tvar latinského písmene U. Maximum je mezi 18-20 a 70 lety, a minimum pak kolem 47. až 48. roku života.

Zdá se, že zoufalství se nabaluje postupně, mírný pokles spokojenosti se životem pokračuje téměř 20 let, a pak, blíže k 50. roku života, křivka klesá dolů. Nové stoupání začíná až po 60. roku.