Novelu zákona o státních svátcích, dnech pracovního klidu a památných dnech předložili parlamentu poslanci Robert Fico, Ľuboš Blaha a Ladislav Kamenický. Chtějí, aby si Slováci připomínali konferenci v Mnichově z 29. až 30. září 1939, kdy zástupci Francie, Británie, Itálie a Německa rozhodli bez účasti československých zástupců o tom, že Československo musí předat část území nacistickému Německu.

Podle opozičních politiků byla země „vystavená faktické likvidaci nacistickým režimem v Německu, ke které došlo rozdělením Československa“. Datum 30. září se proto podle nich má stát Dnem mnichovské zrady.

„Žádné historické dokumenty ani postoje českých a slovenských politiků z toho období nepopírají fakt, že chování spojenců bylo v široké politické a společenské dohodě vnímáno jako velká zrada,“ napsali poslanci v důvodové zprávě návrhu.

Památný den okupace česká vláda odmítla

Na jaře čeští poslanci Leo Luzar (KSČM), Jiří Mihola (KDU-ČSL) a Helena Válková (ANO) navrhli, aby se 15. březen, kdy v roce 1939 začala nacistická okupace Česka, oficiálně jmenoval Den zrady, zánik státnosti Československa.

„Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ napsali v důvodové zprávě.

Tento návrh však vláda odmítla. Podle ní se jedná o nepřesnou a zavádějící interpretaci, když se za projev zrady obvykle pokládá už proces sjednávání mnichovské dohody. Schválení novely by navíc „zbytečně zatěžovalo současné vynikající vztahy“ s Německem i se státy, které předkladatelé označují za zrádce, stálo v návrhu vládního stanoviska.

„Hnutí SPD považuje 15. březen 1939, tedy okupaci naší vlasti Německem, za jeden z nejtragičtějších dnů naší historie. Proto poslanci za SPD navrhli ve Sněmovně rozšíření významných dnů v českém kalendáři o 15. březen, a to jako Den památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem. 15. březen 1939 byl počátkem nejtragičtější etapy našich novodobých dějin, kdy země přišla o zbytky suverenity,“ uvedl tehdy předseda SPD Okamura.

Vláda ale ve svém stanovisku dále uvedla, že období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství.

V lednu prezident Miloš Zeman uvedl, že ho udivuje, že 15. březen není památným dnem německé okupace.