Uvádí se, že odborníci zanalyzovali údaje 372 pacientů s covidem-19, kteří byli hospitalizováni na odděleních intenzivní péče ve čtyřech nemocnicích v Londýně a Birminghamu, a to v období od 10. března do 23. července.
Výzkumníci tak předpokládají, že to může souviset s vlivem viru na celý organismus, s „křížovým spojením“ mezi plicemi a ledvinami, a také s použitím toxických přípravků na léčení infekce.
Nové, agresivnější varianty koronaviru by se mohly vyvinout u živočichů, protože v tomto případě bude mít SARS-CoV-2 více možností pro mutaci. Takový názor vyslovil v rozhovoru pro portál Ura.ru doktor biologických věd, profesor Moskevské státní univerzity Alexej Agranovskij.
„Máme-li očekávat nové varianty agresivního viru, pak spíše u
živočichů. Od nich jsme vlastně dostali SARS-CoV-2. Měnil se a přizpůsobil se lidem. V lidské populaci se to stane jen stěží,“ poznamenal Agranovskij.
Pro agresivní mutace potřebuje virus velký počet nosičů, dodal odborník. Ten také vyslovil názor, že koronaviru nejspíš nestačí počet nakažených, aby se vyvinul do tvrdší formy. Tomuto vývoji událostí může rovněž zabránit vakcína, dodal vědec.
„Nemění se tak rychle jako virus chřipky. Děláme vše, co umíme, a zvládáme to dost dobře. Věřím v nové vakcíny, domácí a zahraniční,“ řekl na závěr virolog.
Hlava ruské Federální služby pro dozor v oblasti ochrany práv spotřebitelů a lidských hodnot (Rospotrebnadzor) Anna Popovová již dříve sdělila, že za devět měsíců covid-19 mutoval jen velmi málo a jeho „agresivita“ se prakticky nezměnila. Navíc, nahromaděné zkušenosti pomáhají ochránit obyvatele.