„Arménie opět porušila příměří. Minská skupina OBSE, která se skládá z Ruska, USA a Francie, poskytuje Arménii komplexní podporu z hlediska zbraní. Jsou na straně Arménie,“ uvedl Erdogan, když vystupoval v provincii Sirnak.

Video je dostupné na profilu na sociální síti tureckého lídra.

​Boje na styčné linii v Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutávání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert.

Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace. Lídři Ruska, USA a Francie vyzvali nepřátelské strany k urovnání konfliktu a zahájení jednání bez předběžných podmínek. Odsoudili také eskalaci napětí a vyjádřili soustrast příbuzným zahynulých a zraněných.

Příměří mezi zeměmi

Dne 9. října dorazili na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina ministři zahraničí Ázerbájdžánu a Arménie. Společně jednali více než 10 hodin. Následně se dohodli na příměří mezi Jerevanem a Baku počínaje polednem 10. října, výměně vězňů a těl mrtvých a také na tom, že dodatečně projednají konkrétní detaily příměří.

Ve stejný den se však začaly obě strany navzájem obviňovat z porušení příměří. Ke druhému pokusu o humanitární příměří došlo v noci ze 17. na 18. října. Nutno podotknout, že jen za několik hodin od dohody však Ázerbájdžán i Arménie oznámily, že příměří nedodržela druhá strana.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy - Ruskem, USA a Francií.