Pokud jde o nová opatření, která vláda kvůli koronavirové epidemii zavádí, Maříková uvádí, že dnes stejně jako na jaře vláda zmatkuje a opatření střídá další nekoncepční opatření, které občany posílá do nejistoty. „Vlastně se od toho jarního chaosu vůbec nic nezměnilo, jen ministr zdravotnictví,“ poznamenává.

Myslí si také, že opět chybí přesná čísla a že vláda fakticky promrhala letní měsíce, které mohla využít k přípravě na krizový scénář.

„Jako velké pochybení vnímám, že vláda letní měsíce nevyužila k apelu na občany, aby se chovali zodpovědně jak k sobě, tak ke svému okolí. Očekávala bych také, že lidé budou od státu dostávat nějaký počet roušek pravidelně zdarma a jejich cena bude zastropována tak, aby stály to, co před touto pandemií, aby si ji mohl dovolit koupit každý člověk a mohl je dostatečně měnit,“ dodává.

Navíc Maříková postrádá také edukaci občanů, jak se mají chovat, aby se minimalizoval přenos a společnost mohla fungovat dále. „Místo toho je společnost tlačena restrikcemi a jedno opatření střídá jiné tak, že nikdo neví, co bude zítra,“ myslí si.

Pokud jde o samotnou epidemii, Maříková nezpochybňuje, že tu virus je, ale myslí si, že jarní a podzimní měsíce s sebou vždy nesou zvýšený výskyt virových onemocnění.

„Toto onemocnění se samozřejmě liší svým průběhem a infekčností. Když srovnáme data úmrtí za loňský a letošní rok, zatím se zcela neliší, proto je nutné společnost vést k zodpovědnosti, aby nedošlo k ohrožení rizikových osob. Opatření by se měla více zaměřit na ochranu rizikových skupin místo tvrdých restrikcí proti zbytku společnosti, pokud tedy vláda nechce, aby se nám ekonomika zhroutila,“ míní.

Za velmi důležité považuje také relevantní data, která nám prý stále chybí. Překvapuje ji zejména to, že pacienti, kteří zemřou s covidem, se pitvají v minimálních případech z důvodu rizika přenosu. „To mě zcela zaráží, přece čím více informací máte, tím lépe můžete bojovat. Nebo snad o tyto informace nestojíme?“ ptá se.

Na zdravotnictví se valí vlna tsunami, jakou nikdy nezažilo

Podle političky za SPD je navíc současná situace, která panuje ve zdravotnickém sektoru, vlastně výsledkem toho, v jakém stavu je naše zdravotnictví a že se vláda a kraje na tento scénář přes letní měsíce nepřipravily.

„Vláda mohla přes léto připravit nemocnice, lůžka, lékaře a postarat se o rizikové skupiny a neudělala téměř nic. Tsunami se na nás opravdu valí, jelikož zdravotní systém bude natolik zatížen, že bude ohrožena primární a odborná péče,“ dodala.

Stojí si také za tím, že pokud vláda hodlá plošně testovat celou společnost, pak můžeme očekávat, že čísla porostou, a s tím i další opatření, která budou mít fatální dopady na celou ekonomiku a společnost.

„Čím déle opatření budou trvat, tím větší dopad na společnost budou mít. Určité podnikatelské sféry budou natolik opatřeními zatíženy, že to stěží ustojí, a to bude mít vliv také na zaměstnanost. Nařízení vlády jsou už nyní pro podnikatele a živnostníky noční můrou,“ uvádí.

V rozhovoru také zaznělo, že Maříková není zastáncem honu na zdravé lidi a plošného testování. Dle ní se totiž uměle navyšují čísla, která povedou k dalším opatřením. Navíc vy se peníze vynaložené na plošné testování měly spíše věnovat na prevenci a ochranu rizikových skupin.

„Už nyní lidé čekají v dešti hodinové fronty na test, kde je riziko, že onemocní. Plošné testování nejenže nás bude stát nemalé peníze, a to cca 3,5 miliardy, ale zahltí zdravotní systém. Přece nikdo nechce, aby covid-19 měl na svědomí ty, kteří jím vůbec neonemocněli. Rozumné je testovat pacienty s příznaky, kteří budou poté klinicky vyšetřeni,“ podotýká.

Postupovala a koná vláda správně?

Maříková si také myslí, že chaotický a nekoncepční postup vlády působí tak, že ji příliš netrápí, že se nám zhroutí celá ekonomika a lidé přijdou o práci. Dopad bude znatelný hned v několika odvětvích. „Jakmile začne společnost chudnout, můžeme očekávat, že se začne bouřit, budou vznikat nepokoje a může se zvýšit také kriminalita, poznamenává.

Co se týče samotného jednání vlády, ta podle ní zcela jistě nekomunikovala s veřejností a jednala chaoticky.

„Občané totiž byli zpočátku velmi zodpovědní, ač vláda nebyla schopna dodat dostatek ochranných pomůcek, ale díky chaosu se lidé od opatření odvrátili a přestali jim věřit a jejich důvěru ztratila i samotná vláda. Ztratili tak postupně důvěru, jelikož některá nařízení se vymykala zdravému rozumu,“ vysvětluje.

Maříková také prozradila, co si o samotném koronaviru myslí. Podle ní vážnost tohoto onemocnění popřela právě sama vláda, a to tím, jaký chaos od samého počátku panuje a v lidech tak vzbudila velkou nedůvěru nejen v opatření, ale i v samotný virus.

„Pokud je situace tak vážná a virus nebezpečný, tak proč se vláda během letních měsíců nepřipravovala na podzimní druhou vlnu, o které odborníci hovořili?“ ptá se.

Na druhou stranu ji baví také veřejně známé osobnosti, jak dokumentují průběh onemocnění a varují veřejnost.

„Loni jsem prodělala virózu, kdy jsem měla čtyřicítky horečky a před několika lety pneumokoka, a ani v jednom případě jsem neměla sílu se fotit a dokumentovat, jak vážný průběh jedno z těchto onemocnění u mě má,“ srovnává.

Závěrem pak prohlásila, že v této situaci je jí rozhodně blíže zdravý rozum než vyvolávání strachu a chaosu, které vláda a média vytváří.

„Setkávám se seniory, kteří se bojí vyjít ven a jet MHD. Psychika má vliv i na naše tělesné zdraví a ta panika, která se kolem covidu-19 vytvořila, bude mít negativní následky. Vyjadřování ministra vnitra o mrazácích na mrtvoly v ulicích je skutečně už za hranou. Lidé potřebují naopak sílu tuto těžkou dobu překonat, a ne jim ještě více způsobovat deprese,“ zdůrazňuje.

A pokud jde o teorie zpochybňující covid i čísla nakažených, dle Maříkové možná takový názor lidí plyne z toho, co se kolem nich děje.

„Nedivme se, když ministrem zdravotnictví se stane člověk, který byl odvolán z vedoucí funkce ředitele FN pro střet zájmů kvůli kšeftům s vakcínami a říká občanům o povinné vakcinaci a plošném testování. (…) Tragikomickými projevy veřejnost nepřesvědčí a policejním dozorováním a pokutováním již tak zchudlých občanů teprve ne. Vést veřejnost k vzájemnému udávání, kdo měl nebo neměl roušku a jak ji měl nasazenou, je už pak naprostá zoufalost,“ uzavírá celé téma.