Koulovité shluky sestávají ze stovek tisíc starých hvězd, které jsou hustě nashromážděné v malém prostoru s malou vzdáleností jedna od druhé. Obíhají okolo jádra galaxie. Během výzkumů těchto shluků hvězd v sousední galaxii Andromedy skupina astronomů objevila objekt, který vystupoval za současné představy vědců.

V tomto zvláštním shluku hvězd bylo velmi málo těžkých kovů. Ty ve skutečnosti mají vliv na evoluci hvězd. Nový objev byl podrobně popsán ve výzkumu, který publikoval časopis Science.

Soren Larsen, docent z univerzity Radboud, jenž výzkum vedl, v průběhu mnoha let zkoumal kulovité shluky hvězd. Snažil se pochopit, jak galaxie vznikají a jak se vyvíjejí v průběhu času. V říjnu minulého roku Larsen a jeho tým očekávali výsledky ze sledování jiného objektu. Aby si zkrátili čas během čekání, rozhodli se náhodně vybrat ještě jeden shluk pro sledování. Díky tomu byl učiněn objev.

Kulovitý shluk hvězd, který Larsen vybral, je označován jako RBC EXT8, nachází se v galaxii Andromeda. Andromeda je galaxie, která je nejblíže k Mléčné dráze a je od ní vzdálená 2,5 milionu světelných let. Tato vzdálenost se může zdát jako obrovská, ve skutečnosti ale je Andromeda blízký kosmický soused, natolik, že jednoho dne se tyto dvě galaxie střetnou.

V čem tkví nový objev? Jedná se o to, že v procesu termojaderné syntézy se vodík a hélium spalují v jádrech hvězd a vznikají těžší prvky. Po smrti hvězdy se tyto prvky dostávají do kosmu, kde jsou zachycovány mladými hvězdami a znovu se spalují. Tím vznikají ještě těžší prvky. Nejtěžším prvkem v tomto procesu je železo.

Vědci v tomto případě zjistili, že shluk hvězd, jemuž věnovali pozornost, obsahuje přibližně 800krát méně těžkých kovů ve srovnání se Sluncem. Obsahuje třikrát méně kovu než dosavadní „rekordman“. Tento objev zpochybnil samu představu o tom, kolik je potřeba kovů na to, aby mohla vzniknout hvězda.

„Náš objev ukazuje, že velké kulovité shluky se mohly vytvořit v raném stádiu vesmíru z plynu, který obsahoval pouze velmi málo jiných elementů kromě vodíku a hélia,“ uvedl Larsen a dodal: „Musíme se snažit pochopit, jak je to možné při tak malém obsahu těžkých prvků.“

Ve výsledku nový objev zpochybňuje předchozí představu o vzniku hvězd.