V Sovětském svazu se odstřelovačky učily, jak jednat nalehko, píše se ve článku. Dostaly odstřelovací pušku Mosin Nagant s municí, lopatou a příruční soupravou.

„Nejdůležitější bylo, že dostaly také dva granáty, jeden pro Němce a jeden pro sebe jako poslední možnost, aby nedošlo k zajetí, nebyly znásilněny, mučeny a nezemřely rukou nepřátel. Některé ženy si během války raději vzaly s sebou místo dvou granátů trofejní německou pistoli, jejíž poslední kulka byla určena pro ně samotné,“ píše autor.

Článek také vypráví o bojové cestě slavné odstřelovačky Rozy Šaninové, které se podařilo zničit 75 německých důstojníků a vojáků.

„Šaninová byla roztomilá jako kotě, ale byla také stejně nebezpečná jako sibiřský tygr,“ píše autor článku.

Tato žena, která si na frontě vysloužila skvělou reputaci, byla jednou z více než dvou tisíc sovětských žen s touto profesí .

Je třeba poznamenat, že v SSSR si odstřelovači nesměli vést deník, aby nedali nepříteli žádné užitečné informace. Roza si ho však vedla a sdělovala tam své nejosobnější pocity.

„Obsahem mého štěstí je boj za štěstí druhých… Pokud je potřeba zemřít pro všeobecné štěstí, jsem na to připravená,“ napsala asi dva týdny před smrtí do deníku.

Roza zemřela v boji ve Východním Prusku 27. ledna roku 1945. Bylo jí 20 let.

Mezi další sovětské odstřelovačky, které vštípily hrůzu do srdcí agresorů, patřila Ljudmila Pavličenková a Nina Petrovová. Pavličenková podle oficiálních údajů zabila 309 nacistů. Článek také zmiňuje, že se zúčastnila návštěvy dobré vůle a setkala se s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem v Bílém domě.

Zdravotní sestře Nině Petrovové se díky své vytrvalosti podařilo stát se odstřelovačkou ve věku 48 let a předvést se na bojišti.